Korupce a působení mafií byly přitom ještě v roce 2002 na čele pomyslného žebříčku problémů.
Za naléhavou považují lidé také problematiku sociálních jistot (62 % dokonce za "velmi naléhavou") a s nimi související životní úrovní. Obě si ale dlouhodobě udržují vyrovnané hodnocení.
To ovšem neplatí o ekonomické reformě. Zatímco loni "trápila" jen třetinu společnosti, letos je to už polovina. Podobně vzrostla starost o reformu důchodového systému (z loňských 39 procent na letošních 48).
Mírně se naopak zvýšila spokojenost s fungováním právního systému. I tak ji ale za naléhavý problém považuje každý druhý člověk. Na dalších pozicích se umístila problematika bytů a nájemného, zemědělství a školství.
Otázky životního prostředí (31 % "velmi", 53 % "docela"), uprchlíků (24 % "velmi", 42 % "docela") či rasismu (20 % "velmi", 42 % "docela") nejsou pro Čechy tak naléhavé. Převažuje totiž podíl těch, kteří považují jejich řešení pouze za "docela naléhavé".
"V případě organizovaného zločinu a kriminality šetření ukázalo mírné snížení naléhavosti. Na okraji zájmu veřejnosti stojí politicko-právní problémy, jako je podoba volebního systému nebo postavení prezidenta," uzavřel Jan Červenka.
 Nejpalčivější problémy společnosti. Číslo vyjadřuje počet lidí (v procentech), kteří uvedené problémy považují za "velmi naléhavé". (5. dubna 2004) |
