Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi se těší na důchod, a pak se jim v něm nelíbí

  3:29aktualizováno  3:29
Sociologové to pojmenovali "důchodový paradox". Čechům, kteří se do důchodu těší, se pak život důchodce nelíbí. Vyplývá to ze průzkumu mezi lidmi ve věku 55 až 65 let, který má MF DNES k dispozici. Aktivní lidé jsou podle něj v důchodu překvapivě spokojenější než ti pasivní, kteří se na odpočinek těšili.
Aktivní lidé se v důchodu chtějí věnovat stejným aktivitám jako před ním a poznávat i nové věci. Ilustrační foto.

Aktivní lidé se v důchodu chtějí věnovat stejným aktivitám jako před ním a poznávat i nové věci. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Výzkum provedel Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti. Podle toho, co čekají od důchodu, se Češi dělí na tři skupiny.

"Pětadvacet procent je aktivních. Ti čekají, že to je období plné nejrůznějších činností včetně chození do práce. Pětatřicet procent jsou ‚papučáci‘. Chtějí klid, pohodu a televizi. Když to jde, jdou do důchodu předčasně. Pro ostatní je důchod čímsi, co zákon říká, že na to mám nárok, tak tedy půjdu," říká autorka výzkumu Lucie Vidovićová.

Zajímavé je, že neaktivní lidé, kteří se na důchod těší, se v něm pak cítí nemocnější a mrzutější než ti aktivní. "Mají pocit menší užitečnosti a životního smyslu," zjistil výzkum.

"Ti aktivní se do důchodu netěší, ale když v něm už jsou, cítí se mladší a zdravější. Ač k tomu objektivně není důvod – zjišťovali jsme i počet pilulek, které lidé spolykají, a tady není rozdíl," popisuje Vidovićová.

A co si lidé od důchodu nejčastěji slibují? Že to bude čas věnovaný sobě a zálibám (37 procent). A že to bude doba, kdy se budou více věnovat rodině (29 procent). Řada z nich si však nepřipouští, že by se jim mohlo zhoršit zdraví. Přitom realita je jiná.

"Vysvětlením může být, že zaměstnaný člověk nemá čas sledovat, co ho kde píchne, kdežto v důchodu se sami sebou lidé víc zaobírají," míní Vidovićová.

Sociologové čekají, že z práce letos odejde rekordní počet lidí. Do důchodového věku se dostávají silné poválečné ročníky 1941–1951, které hodně prověří důchodový systém. V Česku je teď bezmála 800 tisíc lidí ve věku od 60 do 65 let, kterých se rozhodování o důchodu týká.

Do důchodu se méně těší vysokoškoláci

Jedno z hlavních zjištění studie - že aktivní se do důchodu netěší - dokonale ilustruje příběh Věry Firytové z Prahy. Trvalo skoro dva roky, než se vyrovnala s tím, že je důchodkyně.

"Musela jsem z práce odejít předčasně kvůli zdravotním problémům. Anechtěla jsem. Jak strašně jsem nechtěla!" říká.

Jako vedoucí prodejny byla denně v kontaktu s lidmi a najednou nic. Doma ticho.

"Ti lidé mi hrozně chyběli. A práce taky. Kdybych mohla chodit pracovat na čtyři hodiny denně, tak by to bylo ideální. Ale musela jsem si najít jinou náplň: chodím do internetové školičky, jezdím na výlety, čtyři a půl měsíce jsem strávila v Austrálii s dcerou a plánuju, že budu pilovat jazyky nebo začnu chodit na univerzitu třetího věku. Nejdřív ale musím vyklidit byt po bratrovi, který šel do domova důchodců, pak zrekonstruuji svůj byt..." vypočítává aktivní žena a je znát, že už se s důchodem smířila.

Odchod do důchodu je pro mě:

Radostná, dlouho očekávaná událost: 33,3 %
Něco, k čemu mě přiměly okolnosti: 31,3 %
Formalita, vlastně to nepřineslo mnoho změn: 19,9 %
Sám/a bych si to nevybral/a, ale dá se na to zvyknout: 11,3 %
Vyloženě nepříjemný: 4,4 %

Zdroj: Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti

Jak se kdo do důchodu těší, mimo jiné závisí na tom, jakou práci dělal předtím. "Vysokoškoláci a lidé, kteří pracovali v duševních oblastech, mluví o odchodu do důchodu častěji jako o nepříjemném zážitku. Lidé, kteří zastávali dělnické profese a práci, která je nebavila, se naopak na důchod těší a jdou do něj často předčasně," uvádí výzkum.

"Já svůj důchodcovský stav upřímně nenávidím," říká Jiří Slavíček, český emigrant v Paříži a desítky let zaměstnanec francouzského rozhlasu.

Tedy až do loňského října, kdy musel do penze. Rád by pracoval dál, jenže to zákon ve Francii nedovoluje. Horní hranicí je pětašedesát let a poté, i kdyby firma o zaměstnance přijít nechtěla, má smůlu.

"Situace je taková, že zatímco řidiči tramvají a autobusů se na důchod těší, vědci, učitelé a další intelektuální profese ten den, kdy museli odejít z práce, nenávidí. A leckdy dál pracují načerno," popisuje Jiří Slavíček.

"Ten pocit vyřazení ze života je strašně silný," dodává. A mají ho i Češi.

"Ti, co ještě v důchodu nejsou, si častěji myslí, že to bude radostná událost. Ti, co už okusili, jaké je být důchodcem, hodnotili svůj odchod z práce častěji jako nedobrovolnou volbu," říká autorka výzkumu Lucie Vidovićová.

A zdaleka nejde o to, že peněz je najednou méně. "Lidé před důchodem očekávají, že jejich důchodcovský den bude plný práce na zahrádce, koníčků a dalších příjemných aktivit. A pak se ukáže, že ono to zas tak fajn není," říká.

První a nejdůležitější okolnost při rozhodování o odchodu do důchodu:

Zákon – mám na to věk: 56 %
Zdravotní stav: 36 %
Tlak zaměstnavatele: 19 %
Psychická únava: 17 %
Možnost mít důchod a přivydělávat si: 17 %
Nezaměstnanost, ztráta práce: 16 %
Potřeba změny v životě: 10 %
Rodinné okolnosti: 10 %
Práce mě přestala bavit: 10 %

Zdroj: Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti

Každému druhému by nevadil pozdější odchod do důchodu

Pro stát je proto důležité vědět, že pro celých 56 procent lidí byl hlavním motivem odchodu do důchodu fakt, že to tak stanovuje zákon, a nikoliv třeba zdravotní problémy nebo to, že se na důchod lidé těší.

Takže byť po pětašedesátém roce života zůstává v práci už jen patnáct procent lidí, ukazuje se, že kdyby se věková hranice odchodu do důchodu posunula ještě výš, než je dnes, tak by to každému druhému člověku nevadilo. Prostě by šli do penze později. V kolika letech nejlépe?

"S ohledem na dlouhodobý demografický vývoj si nelze představit nic jiného než zvyšovat věk pro odchod do důchodu. Rozumných mi připadá 65 let," řekl v rozhovoru pro MF DNES i statistik a nový premiér Jan Fischer.

Dnes lidé u nás a v Evropě odcházejí v průměru do důchodu v 60 letech. Jenže žijeme déle, což je nápor na peníze z důchodového systému. Podle čerstvých statistických dat u nás žije 1,5 milionu lidí nad 65 let. A těch více než stoletých je 544. Před dvaceti lety jich bylo desetkrát méně.

Češi a důchod

Co by mě přinutilo zůstat déle v práci?
- kdyby děti potřebovaly finanční výpomoc: 36 %
- kdyby se měl snížit důchod: 34 %
- kdyby mě stálo více bydlení: 31 %
- kdybych potřeboval peníze: 31 %
- kdybych měl/a výborný pracovní kolektiv: 21 %

Pozn.: Lidé volili více možností

Jak si představuji ideální důchod?
- důchod jako čas věnovaný především sobě a zálibám: 37 %
- důchod jako čas věnovaný rodině a druhým lidem: 29 %
- stejný život jako před důchodem: práce a různé aktivity: 21 %
- důchod jako čas pohody, strávený u televize a čtením: 10 %
- jiná možnost: 2 %
- žádná z variant: 1 %

Zdroj: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí a Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

Policie dopadla Čecha, skrývajícího se 8 let v Thajsku
VIDEO: Thajsko deportovalo Čecha, který se tam osm let vyhýbal trestu

Policie vypátrala muže, který se přes osm let vyhýbal vězení za leasingové podvody. Dvaačtyřicetiletý muž byl v červenci dopaden v Thajsku a ve středu byl...  celý článek

Vlna dosahuje až téměř na úroveň sousedního chodníku.
Místo roviny je vlna, za miliony opravená silnice vydržela jen pár týdnů

Po necelém měsíci provozu se na opravené silnici mezi Vysokým Mýtem a Chrudimí v obci Stradouň vytvořila nebezpečná vyjetá vlna. Za rekonstrukci celkem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.