Nárůst českých zákazníků zaznamenala i mezinárodní firma International Procurement Services, která detekuje odposlechy po celém světě.
"Nejrychleji rostoucí trh je v Jižní Americe. Ale Češi se v poslední době překvapivě řadí k našim nejvýznamnějším zákazníkům," říká Jerry Hall z londýnské centrály IPS.
Nechat si prohledat kancelář přitom není levné, metr stojí až tisíc korun. Mezi nejlepší české "odběratele" patří developerské a farmaceutické firmy.
Sezona "odposlechové paniky" přichází pravidelně na podzim, v době, kdy se rozdělují veřejné zakázky. Právě v developerských společnostech technici nejčastěji odhalí ukrytý mikrofon.
Štěnice jako dárek
Podle počtu zakázek jsou Češi dvakrát paranoidnější než Britové či Rusové. Firma International Procurement Services, která ovládá britský trh, prohlédne průměrně 10 tisíc kancelářských metrů na deset milionů Britů. Téhož čísla dosahuje ruská firma Novo.
Česká společnost Probin prohledala za minulý rok dvacet tisíc metrů. A letos nejspíš dosáhne řádově ještě vyššího čísla.
Proč je Česko jiné než země směrem na východ i na západ? Schmidt si myslí, že za to může fakt, že se z českých odposlechů stala lidová zábava.
"Když se lidé veřejně baví rozhovory fotbalových rozhodčích nebo třeba Mirka Topolánka a Marka Dalíka, tak kdekoho prostě napadne, že možná odposlouchávají i jeho," říká Schmidt.
Prostorové odposlechy jsou navíc čím dál tím dostupnějším zbožím. Nejběžnější "prostorák" vypadá jako obyčejná rozdvojka do zásuvky, je nejlevnější a také nejšikovnější.
"Nainstalovat něco takového není vůbec těžké," říká Schmidt. "Přijdete konkurentovi ukázat prezentaci na počítači, strčíte rozdvojku do zásuvky, pak ji tam zapomenete a máte doživotní odposlech," vysvětluje.
I jeho firma nabízí "rozdvojky s ušima". Stojí patnáct tisíc korun, na internetu se však dá sehnat i za dva až tři tisíce.
"V Česku se jich prodají tisíce každý rok," říká Schmidt. Štěnice může být nalepená i pod stolem, za skříní nebo zabudovaná v darované lampičce.
"Dárkové balení je stále oblíbenější," říká Schmidt. Na vlastní štěnici jeho lidé ještě nenarazili.
Dráty až ke společníkovi
Kdo štěnici nalepil v nestřežené chvilce za skříň nebo přinesl v nenápadné rozdvojce, se zpětně zjišťuje těžko. "Jednou vedly dráty ze zasedací místnosti až do kanceláře minoritního akcionáře, který prodal svůj podíl a odcházel ke konkurenci," vypráví Schmidt. To však byla výjimka.
I tak se majitelé společnosti rozhodli, že ho policii neudají. "Nezbylo by jim než ho žalovat v občanskoprávním sporu," říká Schmidt.
Samo nainstalování nepovoleného odposlechu trestným činem není. "Dalo by se to vztáhnout například na poškozování cizích práv," myslí si advokát Josef Lžičař. Záleželo by však na tom, jak by se podařilo přesvědčit soudce.
Podle ministra vnitra Ivana Langera by měl zákon na nepovolené odposlechy myslet. "Měl by to být trestný čin," řekl včera Langer.