Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi sázejí na jistoty, potvrzují sociologové

aktualizováno 
- Jen žádné změny, říkají si Češi. Nestěhovat se, neměnit zaměstnání, raději zůstávat v davu než rozhodovat a mít vedoucí post. Sociologové zjistili, že ani deset roků, které uplynuly od zásadní změny poměrů ve společnosti, téměř nic neudělalo s prioritami většiny Čechů.

"Je to tak navzdory tomu, že lidé se každý den setkávají se stále většími rozdíly v životní úrovni mezi těmi, kdo nových možností využili, a ostatními," upozorňuje rozsáhlá studie Sociologického ústavu Akademie věd, která mapuje společenské změny od listopadu 1989. Na postoji Čechů mnoho nezměnily možnosti cestovat, podnikat ani zkušenost s nezaměstnaností a krachy firem.

Na postoji Čechů mnoho nezměnily možnosti cestovat, podnikat ani zkušenost s nezaměstnaností a krachy firem. Téměř polovina lidí chce léta pracovat v jedné firmě, jen necelých 13 procent je ochotno za zaměstnáním se přestěhovat, stejný počet lidí je připraven rozšířit si vzdělání či profesní zkušenosti v zahraničí. Na malou mobilitu Čechů upozorňuje i studie Světové banky.

"Pohodlné přežívání", jak životní styl průměrného Čecha nazývají sociologové, je tak stále důležitější než svoboda v rozhodování. Z toho, jakým hodnotám dávají lidé přednost, je podle odborníků stále cítit pasivita a pohodlnost. Svému vzdělání, společenskému vzestupu, a tedy i zvýšení příjmů a životní úrovně je většina lidí ochotna obětovat velmi málo. "Učaroval jim však konzumní život podle západních vzorů," říká sociolog Milan Tuček.

"Nechtějí žit šetrně a skromně, touží po vyšší životní úrovni a pohodlí," dodává.
Tato filozofie se postupně mění s nástupem mladší generace. Pasivita je totiž vlastní především starším lidem. "Překvapivý je však fakt, že podnikavá není ani generace třicátníků a lidé kolem čtyřicítky už výrazně preferují pohodlné přežívání beze změn," upozorňuje Tuček. Nejvíc lidí, kteří využili nových poměrů k výrazné změně životního stylu, se najde v řadách podnikatelů a špičkových odborníků.

ČEŠI NEMILUJÍ ZMĚNY
Většina Čechů nevyužila možností, které se otevřely před deseti lety, stále sází na jistotu a pohodlí a změn ve svém životě se spíš obává. Lidé se neradi rozhodují a berou na sebe odpovědnost. Studie sociologického ústavu Akademie věd upozorňuje, že téměř 70 procent Čechů nemá ve svém zaměstnání téměř žádné rozhodovací pravomoci. Podle tohoto výzkumu nemá většina lidí ani ambici dostat se na řídicí posty ve firmách, podnikat či vstoupit do politiky.

Propast v příjmech a životní úrovni těch, kteří projevili aktivitu a nabízených šancí využili, se přitom stále výrazně zvětšuje. "Příjmy lidí, kteří si dokázali dál rozšířit vzdělání či získat zajímavou praxi, se výrazně vzdalují ostatním," upozorňuje analýza Sociologického ústavu Akademie věd.

LIDÉ NECHTĚJÍ MĚNIT PRÁCI
Neochota měnit zaměstnání je podle zmíněné analýzy vlastní téměř polovině Čechů. Právě proto lidé často zůstávají i ve firmách, jejichž budoucnost je značně nejistá, či jim dokonce hrozí bankrot.

"Dobře to dokumentuje skutečnost, že lidé neopouští firmy ani tehdy, když jim zaměstnavatel několik měsíců neplatí. Setkali jsme se s případy bezmezné důvěry lidí ke svému zaměstnavateli: nejenže zůstali měsíce bez výplat, ale dokonce dali své úspory do záložny, kde měl podnik významné slovo," říká odborový předák Milan Štěch.
Ještě hůř si lidé dokážou představit, že kromě firmy by měli změnit i obor. Jen necelá třetina Čechů by se s tím dokázala snadno smířit. Tato neochota se stává velkým problémem ve chvíli, kdy člověk ztratí zaměstnání. Nejobtížněji přitom mění profesi lidé s nízkou kvalifikací. "Kladný vztah ke změně profese či doplnění kvalifikace mají lidé, kteří již slušnou kvalifikaci mají," upozorňuje sociolog Pavel Kuchař.

Lidé s vyšší kvalifikací přitom nejsou ztrátou zaměstnání příliš ohroženi. Vzdělání se na životní úrovni i společenském postavení podepisuje čím dál výrazněji. I proto podle sociologů úroveň vzdělání ve společnosti mírně roste. Ještě v roce 1993 se mohlo vysokoškolským diplomem pochlubit necelých deset procent lidí, v roce 1999 už téměř čtrnáct procent. Stále více lidí má také maturitu.

ZE SÍDLIŠŤ SE GHETTA JEN TAK NESTANOU
Rozdělování společnosti podle úspěšnosti v pracovním životě se za posledních deset let projevilo i na způsobu, jakým lidé bydlí. Na bydlení se však projevuje i příslovečná nechuť českých lidí ke změnám.

Byty na sídlišti, v nichž ještě v roce 1984 bydlela více než polovina lidí z vyšší třídy, začínají majetnější a úspěšnější lidé opouštět. Naopak počet nízkopříjmových obyvatel v panelových domech přibývá. "Po roce 1990 se začaly stavět byty a domy zejména pro majetnější osoby. Nových nabídek využily zejména rodiny z vyšší střední třídy - jde přitom spíše o domácnosti podnikatelů se zaměstnanci než o rodiny vyšších odborníků," vysvětluje socioložka Veronika Benešová.

Do jaké míry však hrozí, že se ze sídlišť stanou oblasti obývané jen méně kvalifikovanými a méně úspěšnými lidmi, oblasti, kterým se ekonomicky úspěšnější lidé budou vyhýbat? "Samozřejmě může hrozit, že z paneláků vzniknou ghetta pro neúspěšné, koneckonců v některých nájemních domech, o které se majitelé nestarají, už se to stalo. Ale ta situace rozhodně nebude tak dramatická a nestane se to v příštích deseti letech," říká šéf realitní kanceláře RAK Jaroslav Novotný. Je to podle něj dáno jednak tím, že nabídka lepšího bydlení zatím není tak široká a dostupná, aby se ze sídlišť mohli odstěhovat všichni, kdo chtějí. Svou roli však hraje i zvyk. "Dost lidí je pohodlných, a i kdyby na lepší bydlení dosáhli, tak jim sídliště nevadí. Nároky na kulturu bydlení u nás nejsou tak vysoké jako v západních zemích. A to platí i o ekonomicky úspěšnějších lidech," dodává Novotný.
O tom, že i přes rozšiřující se možnosti bydlení se žádné masivní stěhování v tuzemsku neodehrává, svědčí i průzkum, podle ně- hož na panelovém sídlišti v roce 1999 stále ještě bydlela více než třetina lidí s vyššími příjmy. "V bytové oblasti převažuje situace vytvořená v minulých desetiletích. Ačkoliv se někteří lidé stěhují do lepších bytů, velká část rodin bydlí stále na stejném místě a snaží se udržet si svůj starý byt," uzavírá Veronika Benešová.

VE VOLNÉM ČASE VÍTĚZÍ TELEVIZE
Příliš aktivně netráví Češi ani svůj volný čas. Největší změnou, která poznamenala způsoby trávení volného času v uplynulých deseti letech, je rostoucí pracovní vytížení, které ubírá prostor pro koníčky. Když už pak lidé čas na své záliby vyšetří, věnují ho spíše méně náročným aktivitám. Vítězí televize a video nad divadlem a kinem. Vítězí časopisy nad knihami. Ubývá návštěv v restauracích, času věnovaného sportu a vycházkám. Naopak stále více volného času tráví Češi u počítače.

"Je to stále těžší přemluvit lidi, aby se šli podívat do divadla. Přičítám to hlavně tomu, že mají nedostatek času, ale i nechuť někam jít, jsou přetížení," říká pracovnice obchodního oddělení jednoho z velkých pražských divadel, která se prodeji lístků věnuje už 11 let. Mění se podle ní i žánr, o který mají lidé zájem. "Lidé volají po veselohrách a komediích. V poslední době začal ještě růst zájem o klasiku. Lidé chtějí krásný příběh, ne tragédii. Chtějí si odpočinout, stresu mají za celý den dost," dodává.

Za jeden z důvodů odlivu lidí z divadel a kin přitom označují odborníci i jejich rostoucí cenu. "Během uplynulých deseti let vzrostl podíl nákupů televizorů a videopřehrávačů na úkor výdajů za divadla a kina.

Je to dáno cenou. Zatímco barevný televizor za tu dobu podražil o pětinu, ceny vstupenek jsou šestinásobně dražší," vysvětluje Bedřich Nový z ministerstva práce, který sleduje, za co domácnosti utrácejí. Televize a video se stává finančně dostupnější pro stále větší okruh rodin. Podobná situace je přitom i v četbě. Nad drahými knihami se složitými příběhy převažuje obliba časopisů. Jsou levné, nenáročné na čas. Pokud lidé kupují knihy, pak jde většinou o odbornou literaturu, kterou potřebují k práci. "Po roce 1989 narostla vlna zájmu o beletrii. Byla to až třetina z prodaných knih. Teď už to kleslo na 28 procent. Blížíme se tomu, co je typické pro západní země, kde beletrie tvoří 15-19 procent prodaných knih," říká Jaroslav Císař ze Svazu českých knihkupců.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pavel Hrůza, unesený Čech z libyjského ropného vrtu Ghaní
Zpravodajci prověřují novou stopu v případu Čecha uneseného v Libyi

Čecha Pavla Hrůzu zajali džihádisté v Libyi před dvěma lety. Před tři čtvrtě rokem dostala společnost, pro kterou Hrůza pracoval jako manažer cateringu,...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.