Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stíhači s gripeny se vrátili z Pobaltí, na kontě mají 15 ostrých zásahů

  17:03aktualizováno  17:35
Celé čtyři měsíce čeští stíhači s gripeny střežili nebe nad Pobaltím a patnáctkrát se jim za tu dobu rozezněly nad hlavami poplašné sirény. Startovat museli hlavně k ruským vojenským letounům. V pátek jejich mise definitivně skončila a letci se z litevského Šiauliai vrátili na domovskou základnu v Čáslavi.

Čeští letci s gripeny v Pobaltí (31. 8. 2012) | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Odletem s forsáží skončila po poledni v pořadí druhá mise českých letců v Pobaltí. Od září střežili nepřetržitě nebe nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Trojlístek pobaltských republik totiž nemá vlastní stíhací letectvo, a proto se v ochraně vzdušného prostoru střídají další státy NATO.

Fotografie

Úkryt pro letouny v litevském Šiauliai (31. 8. 2012)
Čeští letci s gripeny v Pobaltí (31. 8. 2012)
Čeští letci s gripeny v Pobaltí (31. 8. 2012)
Mise českých pilotů v s gripeny v Pobaltí (31.8.2012)

Čeští letci během čtyř měsíců nalétali nad Pobaltím přes 326 hodin a uskutečnili 298 letů.

Od velitele litevských vzdušných sil Edvardase Mažeikise si za to vysloužili medaili NATO za působení v zahraniční operaci.

Velitel českého kontingentu Petr Lanči pak předal pomyslný klíč od nebe dánským letcům se stroji F-16, kteří budou Pobaltí chránit už počtvrté. Celý kontingent šedesáti českých vojáků by měl být doma do 7. ledna.

Čeští tygři nad Poblatím

Nebe nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem začali čeští letci z 211. tygří letky z Čáslavi se čtveřicí nadzvukových letounů Jas-39 Gripen chránit 1. září. Službu na čtyři měsíce převzali od Polska.

Čtveřice českých gripenů byla kromě palubního kanonu vyzbrojena střelami Sidewinder. U ruského Kaliningradu a běloruských hranic pro piloty platí takzvané nárazníkové pásmo. Letci musí dodržovat vzdálenost 15 kilometrů k hranici a to samé se očekává od ruských a běloruských letounů.

Piloti smějí zasahovat jen proti vojenským cílům, nemají mandát k zásahu proti takzvanému "renegátovi", tedy například unesenému civilnímu letadlu. Kdyby se tak v Pobaltí stalo něco podobného jako 11. září v Americe, mohou to ze vzduchu pouze monitorovat.

Běžná asistence civilním strojům v nouzi však součástí mandátu je. Týká se případů, kdy například dopravní letoun bude mít nějakou technickou závadu nebo ztratí spojení.

"V mezidobí bude nadále probíhat intenzivní balení, příprava materiálu, techniky a vybavení na letecký i pozemní přesun. Pozemní transport bude zabezpečován 14. brigádou logistické podpory z Pardubic s předpokládaným termínem ukončení do 10. ledna," konstatoval zástupce velitele jednotky David Schreier.

Velitel českých vzdušných sil Jiří Verner je s druhou zahraniční misí českých letců spokojen. "S tak malým počtem letounů jsme schopni střežit vzdušný prostor doma a současně i nad Pobaltím," řekl generál.

Uznání přitom sklízí české letectvo i u spojenců. Český kontingent totiž patřil k početně vůbec nejmenším, který takový úkol zvládl. Například Turecko muselo do Pobaltí vyslat přes 150 a Německo dokonce přes 200 vojáků.

Startovali kvůli ruským strojům

Patnácti ostrými starty, takzvanými Alpha-Scramble, čeští letci takřka zdvojnásobili počet zásahů, které nasbírali při své poslední zahraniční misi v Pobaltí před třemi lety. Ve většině případů se jednalo "pouze" o ruské vojenské dopravní letouny.

Ačkoliv detaily jednotlivých misí zatím nemohou letci prozradit, stejně jako v minulosti jde o ruské vojenské letouny, které se dostanou do vzdušného prostoru Pobaltí a nedodržují pravidla pro lety na civilních trasách.

Rusové celkem pravidelně při letech do své enklávy Kaliningradu nebo zpět do Ruska nedodržují letové plány, odkloní se z trasy a často létají bez zapnutého "odpovídače". Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.

Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl. Čeští stíhači pak museli k takovému stroji okamžitě odstartovat, najít ho a identifikovat. Nikdo totiž nemůže předem vědět, o jaký letoun jde a jaké jsou úmysly posádky.

Ačkoliv letci sami odmítají spekulace, že jde ze strany Ruska vyloženě o provokace, frekvence startů hotovostních strojů je v poslední době vysoká a Rusové velmi dobře vědí, kdo zrovna trojlístek pobaltských republik chrání. Poprvé museli Češi s gripeny do vzduchu kvůli ruskému letounu nad Estonskem už 5. září. Tedy pouhých pět dní poté, co ochranu Pobaltí převzali od svých polských kolegů.

Autor: natoaktual.cz


Témata: Letadlo, Brigáda, NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.