"Ve 20. století vyrostli Češi v průměru o deset centimetrů," řekl Miroslav Prokopec ze Státního zdravotního ústavu. To je největší změna za posledních tisíc, možná 25 tisíc let.
Na konci 19. století měřili branci v průměru 165,7 cm. Rostli až do třiceti let, zhruba do 169,2 cm. Dnes má osmnáctiletý chlapec 180 centimetrů a jeho růst je v podstatě u konce.
Když tatrováčtí konstruktéři tramvají navrhovali v sedmdesátých letech minulého století nové vozy, požádali experty o prognózu, jak lidé porostou do roku 2010. Staré tramvaje už byly lidem malé. "Odhadli jsme to docela přesně. Akorát že těch sto osmdesát centimetrů měříme už dnes," podotkl Prokopec.
Ale je tu i špatná zpráva pro rodiče, kteří se děsí puberty: děti dřív dospívají. Dívky menstruují ve třinácti, chlapci mutují v necelých čtrnácti (ještě před deseti lety to bylo o deset měsíců později).
"Dívky přerůstají chlapce už mezi 11. a 12. rokem," prezentoval nejnovější závěry antropolog Pavel Bláha z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Náskok děvčat však už chlapci ve třinácti doženou: tou dobou jsou o 2,8 centimetru vyšší. "Dnešní deváťáci opravdu vypadají skoro jako plnoletí," připouští ředitel základní školy v Turnově Karel Bárta.
Školy už začaly podle platné vyhlášky vyměňovat nábytek, mnohým však chybějí peníze. Lavice a židle nastavitelné na různou výšku vyjdou pro třídu na sto tisíc. Podobné je to i u vojáků: větším rozměrům přizpůsobují konstrukci vystřelovacích sedaček ve stíhačkách.
Češi vyrostli hlavně proto, že jedí stravu bohatou na bílkoviny (růst podporuje i maso kuřat "vyhnaných" hormony), méně pracují a jsou léčeni účinnějšími léky, například antibiotiky. "Každá těžší choroba pozastavuje růst," objasňuje Prokopec. A tak má svou logiku, že nejrychleji rostli lidé z větších měst a s vyšším vzděláním: moderní způsob života převzali dřív.
Více také vážíme: zatímco v průměru měl 18letý kluk v roce 1951 64,6 kilogramu, o půlstoletí později 70,4. Dívky váží stále stejně: 59 kilogramů. Vzhledem k větší výšce tedy logicky zeštíhlely. "Více dbají na linii," říká antropolog Bláha.
To je i důvod, proč rostou pomaleji než muži - dnes jsou v průměru o 13 centimetrů nižší. Současně si však moderní, tedy sedavý styl života vybírá i svou daň: procento obézních roste, u mužů opět rychleji než u žen.
Znamená to všechno, že za sto let budou Češi obři? Prokopec vrtí hlavou: "Příroda dala každému výškové optimum: slonům, stejně jako lidem. A my jsme ho asi dosáhli."
Přesto toho mají odborníci stále dost k bádání. Nevědí třeba, proč se Čechům prodlužuje hlava a proč se víc než dřív dětem jako první trvalý zub prořeže řezák místo stoličky.
Přírodovědecká fakulta kromě toho chystá další výzkum: měřit se budou chodidla. "Dnes mají třináctiletí kluci běžně třiačtyřicítku nohu. To dřív nebylo," podotkl docent Bláha.
