Rekordně nízká nezaměstnanost a růst platů ještě nejsou skutečnostmi, které by učinily společnost spokojenější, šťastnější a optimističtější. Tak nějak by šlo shrnout základní poselství výzkumu Medianu pro pondělní vydání MF DNES.
Životní úroveň se v roce 2016 zlepšila 29 procentům dotázaných (klesla u 17 procent), u možnosti uplatnit se a prožívat smysluplný život „vyhrálo“ zlepšení poměrem 27 ku 17 %, u nezaměstnanosti a sociálních problémů poměrem 33 ku 23 %. Dopočet do stovky vždy tvoří lidé, kteří svou situaci v uplynulém roce hodnotili jako nezměněnou.
U jiných otázek převládla skepse. Bezpečnostní situace zaznamenala změnu k horšímu podle 43 % lidí (zlepšení podle 12 %), korupce a propojení byznysu s politikou se zhoršila podle 39 dotázaných ze sta (a zlepšila podle jedenácti).
Podobný vzorec uvažování pak lidé uplatňují i při očekávání, co se změní v roce 2017. Od možnosti uplatnění v životě a životní úrovně domácností čekají zlepšení. Zhorší se úroveň demokracie, bezpečnost, korupce a propojení byznysu s politikou, vymahatelnost práva či společenská nálada, soudí lidé.
Výzkum se konal mezi 7. a 29. prosincem.
Platí přitom, že o něco optimističtější pohled mají Češi oproti Moravanům, muži oproti ženám (41 % mužů se cítí zdravější, s lepší šancí se uplatnit a získat zaměstnání, u žen pak jen 24 %) a mladší lidé oproti starším. Spokojenější také jsou voliči ANO, ODS a TOP 09, velmi nespokojení voliči lidovců a komunistů, někde mezi stoupenci ČSSD.
Proč se děje to, že lidé se v zásadě mají lépe, ale spokojenosti ubývá? „Vztahy mezi lidmi se vyostřují. Život je možná bohatší, ale zato náročnější,“ říká psycholog Karel Humhal. „Určitě to ovlivňují celosvětové události, kvůli nimž se lidé cítí víc ohroženi okolím,“ doplnil pro MF DNES.
Například teroristické útoky se přitom území České republiky dosud vyhýbají, medalizaci ale mají značnou. Těžko říci, jak by výzkum Medianu dopadl, kdyby se celý konal až po útoku v pro Čechy poměrně blízkém Berlíně (všechny články o něm zde).
Humhal si na výzkumu našel i úhel, ze kterého na čísla pohlíží pozitivně. „Pokud je to známka toho, že lidé jsou zodpovědnější a aktivnější v případech, kterých si dříve nevšímali a nad kterými dosud mávali rukou, je to jen dobře,“ řekl na adresu skutečnosti, že lidé za vážnější problém vnímají korupci a propojení byznysu a politiky.
Je nicméně otázka, zda takové obavy mohou být klíčem při volebním rozhodování lidí. Například v otázce propojení byznysu a politiky kritici často zmiňují vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše, jehož hnutí ANO si ale v průběhu celého roku 2016 v politických preferencích vedlo velmi úspěšně.
Nečteme, co se mění, ale co se děje špatně
Částečnou odpověď na skeptická očekávání zejména v oblastech, které se týkají celé společnosti, nabízí internetový projekt Our World in Data. Ten ukazuje, jak se mění životní podmínky v dlouhodobé perspektivě.
„Soudím, že média nejsou jediným viníkem, ale část zodpovědnosti nesou. Protože nám neříkají, jak se svět mění, ale co se ve světě děje špatně. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je zaměření médií na konkrétní události, které jsou často špatné: letecké havárie, teroristické útoky, přírodní pohromy, výsledky voleb, z nichž nemáme radost. Kladný vývoj se ale odehrává velmi pomalu a nedostává se do titulků médií ‚posedlých‘ událostmi,“ píše zakladatel a šéf projektu Max Roser.
Konkrétně v prostředí postkomunistických zemí včetně České republiky pak navíc - oproti Roserově celosvětové perspektivě - může hrát roli i jistá skepse vůči „dobrým zprávám“, kterými se upadání země snažili zakrýt komunisté před listopadem 1989.