Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Češi propadají anticikánismu, každý druhý tu Romy nechce, zjistil průzkum

Třiaosmdesát procent Čechů považuje Romy za nepřizpůsobivou skupinu obyvatel a 45 procent by je nejraději v Česku vůbec nevidělo. Data vyplynula z průzkumu agentury STEM pro ministerstvo vnitra. "Jsou to děsivá čísla," prohlásil ministr Radek John. Zároveň je ale považuje za vzkaz do romské komunity.

"Pokud to nebudeme rychle řešit, budeme tu mít další Janov, prohlásil ministr v narážce na dva roky starý incident, kdy se na litvínovském sídlišti střetli protiromsky zaměření extremisté s policií (více čtěte zde). Negativní postoj mají Češi ale také například k narkomanům nebo muslimům.

Podle ministra je například alarmující informace, že devět z deseti lidí, kteří mají osobní zkušenost s Romy, ji hodnotí jako negativní. "I minority se musí zamyslet nad svým chováním," řekl v této souvislosti John.

Devadesát procent lidí považuje Romy za zdroj kriminality a téměř stejný podíl dotázaných si myslí, že právě Romové znečišťují okolí a ruší veřejný pořádek. "V české společnosti existuje vysoký extremistický potenciál," shrnul výzkum ministr.

Zdeněk Ryšavý z organizace Romea ale upozorňuje na to, že pojem "osobní zkušenost" je problematická a může vycházet z jediného osobního setkání.

Považuje také za alarmující, když podle výzkumu pouze 20 procent Čechů otevřeně odmítá extremistické názory. "Otázkou také je, zda takto zveřejněný průzkum nebude návodem pro extremistické skupiny, na co se zaměřit," varuje Ryšavý.

Naopak za "dobrou zprávu" považuje skutečnost, že příznivci extremismu podle výzkumu patří do skupiny s nižším vzděláním a je mezi nimi řada frustrovaných jedinců.

Českem se šíří anticikánismus

Podle sociologů průzkum potvrdil, že v Česku sílí nový společenský fenomén - anticikánismus, který je na rozdíl od všeobecného rasismu zaměřen výhradně proti romské komunitě. Názor na Romy se u takto naladěných lidí diametrálně liší od postoje k jiným skupinám.

"Policie musí důsledně vymáhat právo a dbát na dodržování zákonů principem padni komu padni," popsal jednu z metod boje proti tomuto fenoménu John.

Ve společnosti totiž panuje pocit, že Romové jsou za své prohřešky nepostižitelní a právě ten je součástí výhrad Čechů k Romům.

V této souvislosti John nadhodil otázku, zda je správné, když policie nemůže sdělovat informace o potírání kriminality u Romů a například otevřeně říci, že zadržený zločinec byl Rom.

Ministr sice chápe, že takové informace by byly velmi problematické, výsledky výzkumu i svá slova ale bere jako počátek společenské debaty, jak se s problémem vypořádat.

Šéf sociologické agentury STEM Jan Hartl v této souvislosti dodal, že je velmi těžké bojovat s předsudkem, když se lidé nedozvědí reálné skutečnosti. "Kdyby se publikovala čísla o kriminalitě mezi Romy, tak by lidé byli možná překvapeni, jak je nízká," řekl Hartl.

Podle výzkumu také zhruba šest procent Čechů souhlasí s většinou idejí ultrapravice a bylo by ochotno krajně pravicové subjekty aktivně podpořit, například účastí na akcích. Další dvě procenta lidí by sice k aktivní podpoře nepřikročila, ultrapravicové straně by však byla ochotna alespoň odevzdat svůj hlas ve volbách.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue