"Nedopadli jsme tak dobře, jak jsme čekali. Trochu nad námi jsou Irové, Američané a Britové - na ty bychom možná dosáhli. Ostatní země se ale už hodně vzdalují - beznadějně uniká zejména Švédsko," uvedl sociolog Petr Matějů, který spolu s týmem odborníků ze Sociologického ústavu Akademie věd projekt v tuzemsku vedl.
To, že lidé neumějí pracovat s informacemi, je podle znalců školství problém. Matějů tvrdí, že jde o ukazatel, na němž závisí životní úspěch člověka: "Je prokázáno, že lidé, kteří mají tuto schopnost nižší, se budou hůře uplatňovat na trhu práce, budou mít nižší příjmy, spadnou do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných." V průzkumu se zjišťovaly tři roviny funkční gramotnosti: - literární, kde se zkoumalo, jaká je schopnost lidí nalézt a porozumět informaci z textu; - dokumentová, která měla odhalit schopnost například správně vyplnit dotazník či vyznat se v jízdním řádu; - numerická, kde se zjišťovala dovednost pracovat s čísly, používat správné matematické postupy.
"Nejhůře nám šla právě literární část. Dosáhli jsme sotva osmdesáti procent průměru ostatních zemí," říká Matějů. To podle něho svědčí o tom, že si lidé neumějí vybrat z textu důležitou zprávu, zařadit ji do souvislostí či zobecnit pro širší použití.
"Výsledky potvrdily to, o čem se už dlouho hovoří," prohlásil ministr školství Eduard Zeman.
"Vypovídají o tom, že naše vzdělání výrazně podceňuje rozvoj lidského kapitálu, tedy schopností jednotlivce. Že je příliš zaměřeno na konkrétní poznatky a nutí děti nadbytečně memorovat," míní Zeman.
S tím souhlasí i někdejší ministr školství Jan Sokol. "Ve školách by nemělo jít jen o poznatky, vědomosti, ale i schopnosti. Děti se vždy musí naučit spoustu věcí nazpaměť. Kantoři jim ale musí vštípit: učení nekončí tím, že se něco naučím, musím umět s tím něco udělat," tvrdí Sokol, který pracuje na ministerstvu jako poradce.
Podle něho je nutné tyto schopnosti dětem vštěpovat, vnést tento motiv do školského systému.
"Já vidím skvělou příležitost, jak to učinit, v zavedení státní maturity." Pokud by zkouška vyžadovala po studentech takové schopnosti, přiměje to podle něho učitele středních a posléze i základních škol se tomu věnovat.
S tím by souhlasil i ministr Zeman - ovšem ne za cenu, že by se měl zvýšit počet studentů, kteří k oné nové maturitě půjdou. "Myslím, že maturantů už máme dost. I když učňovské školství dopadlo při srovnání velmi špatně, řešení není v tom nahnat učně na střední školy. Je nutné změnit strukturu učňovského školství a studijní plány. Vnést tam více obecných dovedností, pak obstojí lépe," míní Zeman, jehož úřad na podobné koncepci už několik měsíců pracuje.
Školy se musí měnit
Mezinárod ní výzkum gramotnosti dospělých přinesl i poznatek, že v republice dosahují jako v jediné zúčastněné zemi vyššího vzdělání jen děti vzdělaných rodičů. "Náš systém znovu a znovu kopíruje sociální strukturu - myslím rozvrstvení vzdělávání v rodinách. Dává dětem vzdělaných rodičů vysoké vzdělání a dětem nevzdělaných nízké.
To je základní rozdíl proti světu," říká znalec školství Jan Koucký, pod jehož vedením nedávno vznikla studie České vzdělání a Evropa.
V čem je rozdíl?
Především v tom, že v zahraničí dává škola dětem vyšší vzdělání, než mají rodiče. To je důležité - jejich systém je zaměřen na rozvoj, náš na reprodukci.
Co z toho vyplývá?
Především je nutné rozšířit vzdělávací příležitosti. To se už děje a je nutné pokračovat. Navíc je třeba změnit obsah vzdělávání. Přimět učitele, aby se nebáli, že je žáci překonají.
23. února 1999
