Kontroloři, kteří hlídají, jestli je člověk na neschopence opravdu doma, loni přistihli čtyři tisíce hříšníků. Ještě v roce 2008 jich bylo téměř sedm tisíc a rok předtím deset tisíc, uvádí se ve statistikách České správy sociálního zabezpečení.
Loni v lednu se totiž změnil zákon. Za první tři dny nemocenské nedostane člověk nic, pak mu až do 14. dne vyplácí dávky zaměstnavatel. Teprve po dvou týdnech hradí nemocenskou stát. Firmy proto začaly více kontrolovat, jestli jejich zaměstnanci opravdu marodí. "Zakázek máme dost," říká Martin Mazur z detektivní firmy Markon, která kontroluje nemocné.
VÍCE O KONTROLÁCHMarodi, hlídejte si zvonek i papíry. Jinak přijde citelný trest |
"Případů, kdy nemocného nezastihneme doma, rapidně ubylo. Je to tak jedno nebo dvě procenta a spíš v létě. V zimě se nikomu nechce ven," říká Mazur.
V novém systému si lidé víc rozmýšlejí, jestli budou podvádět. "Předstírat nemoc už se teď vyplatí snad jen člověku, kterému hrozí vyhazov z práce. Nechá si dát neschopenku a zaměstnavatel ho nemůže propustit," uvažuje ekonom Daniel Münich.
Uvádí ještě jeden příklad: stavební firma nemá pro lidi dost práce, tak je pošle na neschopenku. U takových zaměstnanců však nejčastěji hrozí, že je vyhmátne kontrola. "Nevydrží doma, začnou chodit ven a něco dělat," dodává Münich.
S melouchy je konec
Nový systém dopadl i na pětatřicetiletého Petra, dělníka z Kutné Hory. Dřív, když si chtěl přivydělat, hodil se marod a šel na brigádu na stavbu.
"Od loňska si to šéf hlídá. Posílá kontroly, už se bojím," říká Petr, který kvůli obavám z postihu od zaměstnavatele nechce zveřejnit příjmení.
S brigádami načerno přestal kvůli strachu, že přijde v době krize o práci. A také už se to finančně nevyplatí. "Předtím se mi sčítaly peníze za neschopenku s tím, co jsem vydělal bokem. Teď je za prvních pár dní nemocenské příjem nula," dodává Petr.
Kvůli "příjmu nula" klesl počet lidí, kteří vůbec jdou na neschopenku. Loni jich podle údajů České správy sociálního zabezpečení byl milion a půl - téměř polovina oproti roku 2007.
Fakt, že od čtvrtého do čtrnáctého dne vyplácí dávky zaměstnavatel, motivuje firmy, aby sledovaly, zda jejich lidé opravdu marodí a jsou doma. "Máme vlastní tým, který se specializuje na monitoring lidí v pracovní neschopnosti," potvrdil mluvčí kolínské automobilky TPCA Radek Kňava. Případný postih pak řeší automobilka s každým individuálně.
Stejně tak není jednoznačné, co hrozí těm, na jejichž dveře buší kontrolor marně. Buď dokážou, že byli u lékaře, a nestane se nic, nebo jim inspektor vyměří trest - sníží nemocenskou, sebere jim ji či úředníci ze správy sociálního zabezpečení neschopenku ukončí předčasně.
Šéf však takového člověka nemůže vyhodit, i když se provinil. Že přišel o neschopenku, ještě neznamená, že dostane výpověď.
V síti někdy uváznou i lidé, kteří nemají jinou možnost než "porušit léčebný režim". Šestatřicetiletá Marcela si zlomila ruku, doma byla několik týdnů. "Kontrola přišla, když jsem nutně potřebovala dopravit děti k doktorovi," vysvětluje. Trvalo jí dlouho, než to úředníkům vysvětlila a vyběhala si všechna potvrzení. O neschopenku nakonec nepřišla.
Na druhé straně jsou však lidé, kteří prokazatelně simulují, ale nikdo na ně nemůže. "Šel jsem na kontrolu, stál u rodinného domku a viděl pána, jak na zahradě pracuje s motorovou pilou. V tu chvíli ale nemůžete nic, ten člověk nic neporušil, protože se zdržuje v místě pobytu," říká Martin Mazur z detektivní agentury.
SIMULANTŮ UBÝVÁKolik lidí bylo v minulých letech na neschopence a kolik jich "porušilo léčebný režim" (kontroloři správy sociálního zabezpečení je nezastihli doma, což však automaticky neznamená, že podváděli). Rok 2009: lidé na neschopence 1,5 mil., režim porušilo 4 108 Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení |
