"Naše nová vlajková loď má neobvykle silný výkon motoru a dokáže vléct speciální sítě, které znamenají pro výzkum velký zlom," popsal Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích.
Nové plavidlo za 4,2 milionu korun nese jméno významného norského badatele. Po několikaměsíčních testech na Želivce, Římově a Lipně jej v pátek vědci v Jenišově u Horní Plané na Českokrumlovsku oficiálně zařadili do své flotily.
Zatímco zvukové záznamy jim na počítačích ukáží množství a velikost ryb, síť o rozměrech 130 x 40 metrů je zároveň odloví. Po jejím vytažení tak mohou přesně určit, jaké druhy a v jakém zastoupení v přehradách žijí.
Doposud se taková metoda používala hlavně v mořích. "Takzvaná tralová síť byla ušitá na zakázku ve spolupráci s odborníky z Kanady a Norska," uvedl člen výzkumného týmu Vladislav Dražtík.
S pravidelným sledováním života v údolních přehradách začali čeští vědci před padesáti lety. Nyní jich v republice zkoumají asi deset. Výsledky jejich práce pomáhají rybářům nebo vodohospodářům. "Nejprve musíme vědět, co v přehradách žije, a pak se můžeme zabývat otázkou, jestli chceme něco zlepšit nebo změnit," řekl Kubečka.
Ne všechny ryby z průzkumných odlovů mohou vědci vrátit zpět do přehrady. Některé se totiž v sítích zraní nebo uhynou. "Likvidujeme i plevelné ryby. Ty pak nejčastěji putují jako potrava pro zvířata v zoologických zahradách. I to je, bohužel, součást práce biologů," podotkl Kubečka.
