Průzkum pro Sociologický ústav AV ČR provedla agentura Focus. Uskutečnil se na přelomu listopadu a prosince na vzorku 1 051 lidí starších osmnácti let. Zaměřil se na představy Čechů o muslimech (ti jsou v průzkumu zařazeni mezi národy), Syřanech, Romech, Ukrajincích, Rusech, Vietnamcích a Slovácích.
Podle dvojice protikladných vlastností měli respondenti na škále od jedné do pěti označit, co podle nich pro danou skupinu lidí platí. V očích české veřejnosti dopadli nejlépe Slováci, kteří byli jako jediní ve všech aspektech hodnoceni pozitivně. Pouze v pracovitosti je předčili Vietnamci.
„Tento pozitivní postoj ke Slovákům je pravděpodobně dán tím, že jsou Čechům jak kulturně, tak i původem nejbližší,“ uvádějí autoři průzkumu.
Průzkum: Češi téměř trojnásobně nadhodnocují inklinaci muslimů k násilí |
Naopak Romové se ocitli na opačném stupni škály. Průměru se přiblížili jen u soudržnosti, kterou jim přiznává polovina respondentů. Diametrálně odlišně jsou vnímáni například Vietnamci. Bezmála tři čtvrtiny Čechů je považují za pracovité, nadprůměrně byla hodnocena také jejich slušnost a soudržnost.
V souvislosti s aktuální migrační krizí a hrozbou terorismu se průzkum zaměřil také na vnímání Syřanů a muslimů obecně. Muslimové jsou v průměru považováni za nemorálnější a násilničtější. Patrně to podle autorů souvisí s útoky muslimských teroristických skupin, naposledy v Paříži.
Třiačtyřicet procent respondentů muslimy zařadilo na konec škály v míře násilnosti, další čtvrtina jim dala na pětibodové stupnici úroveň 4. Syřané jsou vnímání jako násilničtí u 58 procent lidí. Při sečtení obou nejvyšších úrovní je podobná míra násilnického chování jako muslimům přisuzována také Romům. Také jim tuto vlastnost přisoudily celkem více než dvě třetiny lidí.
Některé kultury jsou lepší než jiné, myslí si respondenti
Za poměrně překvapivé označili autoři průzkumu zjištění, že hodnocení jiných národů a etnik nesouvisí s pohlavím, věkem ani vzděláním, ale spíše s předsudky.
Více než polovina dotázaných odpověděla kladně na otázku „Myslíte si, že některé rasy či etnické skupiny se rodí méně inteligentní než ostatní?“. Sedmdesát procent je přesvědčeno, že některé kultury jsou mnohem lepší než jiné. Měli se rozhodnout po zamyšlení nad dnešním světem.
Výsledky jsou podobné napříč různými skupinami lidí. „Ukázalo se, že věk, vzdělání ani velikost obce nehrají žádnou zásadní roli v tom, jestli člověk věří ve vrozenou nižší inteligenci některých národů či etnických skupin nebo v nadřazenost některých kultur,“ uvedli autoři. U vnímání muslimů a Syřanů nemá žádný vliv úroveň povědomí o uprchlické krizi.
