Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi postavili v etiopské vsi školu, nadšení místní si vedle stloukli další

  15:18aktualizováno  15:18
Etiopie (Od zvláštní zpravodajky iDNES.cz) - Do zapadlé etiopské vísky Dara Malo vede jen prašná silnice a neteče tam ani voda. Děti tam ale už rok chodí do zděné školy, kterou jim postavili Češi. Místní se tím tak nadchli, že si vlastními silami hned vedle postavili ze starého dřeva další třídy, aby mohlo do školy chodit více dětí.

Dvě nové školy v Dara Malo. Zděnou budovu vlevo zaplatila VŠEM a postavil Člověk v tísni a na dřevěnou vlevo si našetřili místní. | foto: Iveta Polochová, iDNES.cz

Jedenáctiletý Bruk žije v Dara Malo s rodiči a devíti sourozenci. Když se vrátí ze školy, musí pro dříví, čistou vodu nebo s dobytkem na pastvu. Oblíbený fotbal si zahraje leda o víkendu. Přesto je na tom líp než většina etiopských dětí - chodí totiž do školy. A nemusí kvůli tomu ujít pěšky dlouhé kilometry.

Houfy školáků putujících po odlehlých etiopských silnicích se sešity v ruce nejsou v Regionu jižních národů ničím neobvyklým. Děti často urazí za základním vzděláním i kilometry. A to jen ty, které mohou do školy docházet.

Škola v Dara Malo

Stavba školy stála dva miliony korun a zaplatila ji Vysoká škola ekonomie a managementu (VŠEM). Místní komunita přispěla v přepočtu 25 tisíc korun. Vybudování školy pak zařídil Člověk v tísni. VŠEM chce postavit v Etiopii ještě další čtyři školy. Druhá se právě připravuje - za tři týdny začnou ve vesnici Tibiro stavební práce. "Jako škola chceme zpřístupnit vzdělání co nejvíce lidem a proto jsme se obrátili na Člověka v tísni, aby nám doporučil region, kde je ho zapotřebí nejvíce. A oni nám doporučili Etiopii," přiblížila prorektorka VŠEM pro strategii a rozvoj Lucie Čunderlíková.
Člověk v tísni působí v Etiopii už od roku 2003 a kromě jiného tam ze své sbírky buduje právě školy. Dosud jich tam organizace postavila více než deset. Mimo to školí učitele, pomáhá sirotkům či zlepšuje přístup k pitné vodě.

Dobrá polovina etiopských dětí do lavic ani nezasedne, některé pracují a vypomáhají rodině, další žijí v místech, kde základní školy chybí. Anebo se v nich učí i osmdesát dětí v jedné třídě a nikdo další se do nich už prostě nevejde. 
 
Podobně tomu bylo i v odlehlé vesnici Dara Malo v Regionu jižních národů. Jedenáctiletý Bruk z ní, stejně jako další děti, každé ráno šlapal do školy pět kilometrů. "Cesta mi trvala hodinu a půl. Často jsem při ní míval hlad a žízeň," vzpomíná chlapec.

Voda je totiž ve vesnici vzácností - o vodovodním potrubí mohou místní zatím jen snít a čistou vodu si musí snášet z okolí. "Některým dětem ji rodiče do školy prostě nedávají," vysvětluje místní úředník Eshetu Gelagay.

Vzdělání je klíč

Loni se ale situace v Dara Malo zlepšila. A to díky Čechům. Na místním kopci vyrostla zděná školní budova se čtyřmi třídami, kterou zaplatila Vysoká škola ekonomie a managementu. Stavba přišla na dva miliony korun a dohlíželi na ni pracovníci organizace Člověk v tísni.

"Vyřešilo nám to spoustu problémů. Učí se v ní i děti z okolních vesnic a ubylo těch, kteří do školy přestávají chodit," pochvaluje si Gelagay. V Etiopii totiž dokončí základní školu jen něco přes 50 procent dětí. Mnohdy za to mohou nemoci jako malárie nebo sucha, která zemi často postihují, jindy dusné a přeplněné třídy.

Malý Bruk je teď také spokojenější. "Cesta mi zabere už jen dvacet minut," říká chlapec. Místní komunita se navíc po vybudování školy nadchla natolik, že se rozhodla na kopci za své peníze postavit další budovu, aby se tam mohlo učit ještě více dětí.

Problémem je nedostatek vody

Místní nastřádali 25 tisíc etiopských birrů (v přepočtu asi 25 tisíc korun), nakoupili staré dřevo, materiál na střechu a pustili se do práce. Po čtyřech měsících byla hotová první část dřevěné budovy, ve které se už učí další dvě třídy. "Lidé tady ví, že jestli chtějí změnit svůj život, musí nechat vzdělat své děti," vysvětluje motivaci místních Gelagay.

Fotogalerie

To ale neznamená, že by se v Dara Malo už podařilo překonat všechny překážky. Úřadům chybí peníze na dostavbu dřevěné školy a zatím si také marně lámou hlavu s tím, jak přes nepřístupný terén dostat do učeben vodu. "Žáci jsou kolikrát celý den bez pití a někdy je kvůli tomu i pouštíme dříve domů," popisuje obtíže čtyřiadvacetiletý učitel Tegegn Tesfaye.

Pavel Caha z Člověka v tísni zatím nevylučuje, že by organizace mohla vesnici ještě pomoci. "Je možné, že jim třeba postavíme střešní lapač na dešťovou vodu," uvedl jeden z programových koordinátorů nevládní organizace v Etiopii s tím, že podobný případ nadšení a snahy místních už v Etiopii zažil. I tehdy se organizace na místo vrátila a vypomohla znovu.

MAPA: Etiopie






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

OBRAZEC. Muž hraje basketbal na obrazci vyhotoveném v atriu Woodwardovy budovy...
TÝDEN OBRAZEM: Robozápasník, ruská přípravka a prchající Rohingové

V severošpanělské Galicii řádily požáry, keňská policie tvrdě zasáhla proti opozičním politikům a na Havaji se konal tradiční závod Ironman. I tuto neděli se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.