Ještě loni v říjnu se stavební inženýrka Klára Janotová uvnitř rozestavěné hedvábnické farmy v Powraku zlobila nad stavebními nedodělky. Afghánci ale nakonec budovu s pomocí odborníků z českého Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) úspěšně dokončili.
Zářivě žlutá budova svítí mezi lysými kopci do dáli a pro mnoho rodin v okolí věští lepší budoucnost. Kolem budovy roste sad moruší, jejichž listy jsou výhradní potravou pro malé housenky bource, který se chová na výrobu cenného hedvábí.
"Farma začne fungovat v březnu. První várku vajíček bource dovezeme z Darulamanu, to je státní hedvábnická farma na předměstí Kábulu, dál už budeme samostatní," popisuje Mohammad Rafi z místního odboru zemědělství, který má farmu na starosti.
Farmáři vydělají za sklizeň devět tisíc korun
A jak celý byznys funguje? Z vajíček se vylíhnou housenky, ty se zakuklí do kokonu z hedvábného vlákna. Asi dvacet procent kokonů půjde na další chov, z něj pak dostanou místní farmáři vajíčka.
Hedvábnictví v LógaruStovky moruší dodalo provinčnímu odboru zemědělství centrální ministerstvo, které Lógar vybralo jako jednu z oblastí vhodnou pro produkci hedvábí. Na stavbu farmy, která by pro místní farmáře zajišťovala vajíčka na chov a zpětný odkup kokonů, už ale místní vláda neměla finance. |
"Necháme si z každé sklizně několik stovek zakuklených motýlů. Máme tu pro ně speciální místnost, kde motýlí samičky kladou vajíčka, ty pak skladujeme ve sklepě. Drobní farmáři od nás budou vajíčka odkupovat pro své domácí chovy bource a až se jim housenky zakuklí, prodají hedvábné kokony zpátky farmě," vysvětlil chod farmy Rafi.
"Tady je vyvaříme, zbavíme larev a surové hedvábí odvezeme do Kábulu k dalšímu zpracování," dodal Rafi. Někteří zemědělci z okolí Powraku se chovem bource morušového živí už teď. Vajíčka na chov ale musejí shánět až v Kábulu, tam také vozí kokony ke zpracování.
Nová hedvábnická farma jim tak nejen ulehčí a sníží náklady. "Na jedné sklizni kokonů bource farmáři vydělají asi 20 tisíc afghání, to je zhruba devět tisíc korun," vysvětluje zemědělská inženýrka PRT Lenka Huberová.
Kromě stavby farmy ještě české PRT pro místní zemědělce zorganizovalo několikatýdenní školení, kde se naučili správnou péči o morušovníky, efektivnější metody chovu bource a jak zvýšit počet sklizní hedvábných kokonů až na čtyři ročně.
PRT postavil na pozemku farmy v Powraku také závlahovou infrastrukturu. Pro chov bource je totiž základním předpokladem dostatek čerstvých listů morušovníků, které musí být po celý rok zavlažovány.
Český Provinční rekonstrukční týmČeský Provinční rekonstrukční tým působí v provincii Lógar od března 2008. Jeho civilní část tvoří 11 odborníků z ministerstva zahraničí, vojenskou složku pak 292 příslušníků Armády ČR. Mezi oblasti působení PRT patří podpora bezpečnosti, zemědělství, opravy vodních zdrojů, budování infrastruktury a podpora zdravotnictví a nezávislých médií. Celkem Češi dokončili v Lógaru již 153 projektů. |