Češi poprvé uvidí, jak vypadá mnichovská dohoda. Podívejte se

Kopie německého originálu mnichovské dohody z roku 1938, která tehdejší Československo připravila o pohraničí, dorazila po sedmdesáti letech do Prahy. Ještě nikdy nebyl osudový dokument na českém území k vidění v té podobě, v jaké ho představitelé čtyř velmocí před válkou podepsali.

Kopie bude nastálo vystavena v Kolovratském paláci v areálu Senátu, který byl sídlem vlád za první republiky.

Kopii dohody převzal od ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka předseda horní komory Přemysl Sobotka. Stalo se tak v Zeleném salonku Kolovratského paláce, kde byla 30. září 1938 s dohodou seznámena tehdejší vláda generála Jana Syrového.

A takto vypadá originál, který byl loni k vidění na výstavě "Bavorsko - Čechy" v německém příhraničním městě Zwiesel.

"Rozhodli jsme se letos, v roce takzvaných osmičkových výročí, tuto dohodu symbolicky vrátit do Kolovratského paláce a vystavit ji u salonku, ve kterém tehdejší vláda zasedala a kde se s tímto dokumentem seznámila," vysvětlil Sobotka.

"Považuji tento dokument za významný a důležitý i pro dnešní dny. Neboť oficiální rétorika o dokumentu tvrdila, že do střední Evropy přiváží mír. Ve skutečnosti podpis tohoto ‚mírového plánu‘ byl začátkem obrovské tragédie," dodal předseda Senátu.

. Válku vidět, válku slyšet

Multimediální příloha o 2. světové válce

Německá verze dohody bude podle Knížka spolu s jejím anglickým a francouzským a možná i italským originálem k vidění od 28. října na výstavě v prostorách Národního muzea, která bude věnována období první republiky.

Kromě mnichovské dohody připravuje Senát v srpnu pro veřejnost v souvislosti s výročím okupace v roce 1968  výstavu dobových plakátů a fotografií. Na podzim představí také Pittsburskou dohodu, která bude ústředním dokumentem výstavy o vzniku české státnosti 1916 až 1921.

Mnichovskou dohodu podepsali 29. září 1938 v bavorském Mnichově představitelé čtyř evropských mocností - Adolf Hitler za Německo, Benito Mussolini za Itálii, Neville Chamberlain za Velkou Británii a Édouard Daladier za Francii.

Československu dokument nařizoval odstoupit do 10. října Německu rozsáhlá pohraniční území Sudet (zasahující například v oblasti Plzně či Svitav hluboko do vnitrozemí).

Zástupci Československa se nemohli jednání účastnit, proto se o dohodě hovoří jako o "mnichovské zradě" a rozhodnutí "o nás bez nás".

. Mnichovská dohoda

Dohoda ultimativně nařizovala ČSR, aby odstoupilo pohraniční, tzv. sudetské, území hitlerovskému Německu. Vyklizení mělo začít o půlnoci z 30. září na 1. října 1938 a skončit 10. října 1938.

5. srpna 1942 prohlásila vláda Velké Británie dohodu za neplatnou, protože ji porušilo samo Německo 15. března 1939.

29. září 1942 oznámil de Gaullův Francouzský národní výbor, že pokládá dohodu za zcela neplatnou.

26. září 1944 prohlásila vláda Itálie, že všechny akty dohody pokládá za neplatné.

V letech 1968-69 se konala ve Vídni konference OSN o právnosti mezinárodních smluv; konference jednoznačně uznala mnichovskou dohodu za neplatnou jako příklad dohody sjednané donucením pod hrozbou použití síly.

11. prosince 1973 byla v Praze podepsána smlouva o vzájemných vztazích mezi ČSSR a SRN, ve které se smluvní formou podařilo částečně uzavřít otázku mnichovské smlouvy.

18. září 1990 se britská ministerská předsedkyně na půdě Federálního shromáždění omluvila za britskou účast při podpisu mnichovského diktátu.