Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi podporují trest smrti i dvacet let od poslední popravy

  15:23aktualizováno  15:23
Přesně dvacet let uplynulo od popravy pětinásobného vraha Vladimíra Lulka. Stal se posledním popraveným na českém území; o rok později zákonodárci trest smrti zrušili a nahradili doživotím. Většina Čechů by přitom obnovení nejvyššího trestu přivítala.
Poslední trest smrti na českém území dostal Vladimír Lulek za pětinásobnou vraždu. Popravili ho v roce 1989. Ilustrační foto

Poslední trest smrti na českém území dostal Vladimír Lulek za pětinásobnou vraždu. Popravili ho v roce 1989. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Když lidé z vězeňské služby nasazovali 2. února 1989 Vladimíru Lulkovi oprátku, nevěděli, že popravují posledního českého trestance. Popravčí místnost, kde mimo zločinců zemřela i řada politických vězňů, se po krátké době proměnila v pietní místo připomínající popravy z konce 50. let.

Právě Lulkovo řádění v Předměřicích nad Labem v roce 1986 může sloužit jako modelový příklad zastánců trestu smrti. Dva dny před Vánocemi přišel opilý domů. Pohádal se a vzal do ruky nůž.

Když zasadil manželce 36 bodných ran, vrhl se na čtyři děti ve věku deset, osm, sedm let a 18 měsíců. Také je ubodal k smrti. A zranil i sousedku, která snažila jeho běsnění zabránit.

U soudu předstíral duševní chorobu a nemluvil, nebylo mu to ale nic platné. Psychiatři jeho duševní onemocnění vyloučili a pětatřicetiletý muž tak o dva roky a několik týdnů později dostal oprátku.

Jste pro obnovení trestu smrti?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 15. února 2009. Anketa je uzavřena.

ANO 4070

NE 1360

Mezi popravenými je i na 230 politických vězňů

V letech 1945 až 1989 bylo v Československu popraveno na 1 200 odsouzenců, z toho ovšem více než 230 z politických důvodů - včetně například generála Heliodora Píky nebo političky Milady Horákové, ale také generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského.

DOŽIVOTÍ

Soud může odsoudit k doživotí toho, kdo připraví o život dva či více lidí či zabíjí zvlášť surovým a trýznivým způsobem. Musí jít o nenapravitelného pachatele, nebo trest musí vyžadovat účinná ochrana společnosti.

Komunističtí prokurátoři posílali na věčnost potenciální odpůrce stejně jako lidi z vlastních řad.

S argumenty nehumánnosti a nenapravitelnosti v případě justičního omylu se 2. května 1990 podařilo především poslancům Občanského fóra trest smrti zrušit. O rok později jeho zákaz potvrdila i Listina základních práv a svobod, která se stala součástí české ústavy.

Nahradilo ho doživotní vězení, dostal ho například orlický vrah Ludvík Černý nebo bývalý zdravotník Petr Zelenka za vraždy heparinem. - vše o Petrovi Zelenkovi čtěte zde

Češi by trest smrti obnovili

Většina obyvatel Česka přitom dlouhodobě soudí, že by se trest smrti do právního řádu měl vrátit, i když jeho podpora zvolna klesá. Pro jeho obnovení je nicméně podle CVVM stále asi 60 procent lidí. Nepřípustnost trestu smrti však vyplývá nejen z Listiny základních práv a svobod, ale i z mezinárodních právních závazků republiky. České úřady jeho návrat nechystají.

Popravy ve světě

Trest smrti uděluje nyní na 60 zemí světa - například Čína, Írán, Saúdská Arábie či 36 států USA.

V roce 2007 bylo popraveno nejméně 1 252 lidí ve 24 zemích. Nejméně 3 347 lidí ve více než 50 zemích bylo k trestu smrti odsouzeno.

Stoupenci trestu smrti tvrdí, že je adekvátní a spravedlivý za těžké zločiny nebo že by měla platit zásada "oko za oko". Jeho odpůrci poukazují na to, že preventivní a výstražnou roli podle statistik trest smrti neplní.

Například podle politologa a analytika Centra pro výzkum veřejného mínění Daniela Kunštáta "řada studií potvrzuje, že zločince odrazuje od páchání trestné činnosti spíše jistota dopadení než přísnost možného trestu".

Světové tabulky v počtu poprav vede dlouhodobě nejlidnatější země světa Čína. V roce 2007 tu popravili nejméně 470 lidí, skutečná čísla ale podle odborníků jsou ještě mnohem vyšší. Trest smrti se tu totiž ukládá i za nenásilné zločiny, například podvody či úplatky.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Babiš chce od poslanců žádost o vydání, než se vyjádří ke kauze Čapí hnízdo

Předseda hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš požádal mandátní a imunitní výbor Sněmovny, aby mu poskytl policejní dokumenty s žádostí o jeho vydání k trestnímu...  celý článek

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.