Na druhou stranu je Česko jasně za Slovinci nebo obyvateli Kypru a Malty.
Mají ale více aut než jejich východní sousedé: jedno připadá na tři Čechy, ale jen na čtyři Poláky či Maďary. Také cizinci mají o Česko větší zájem než o jiné země v oblasti. A netýká se to jen výletníků, kteří přijedou levně nakoupit nebo poobědvat. Do země jezdí více turistů než do většího Polska nebo jižnějšího Maďarska. Svou roli jistě hraje možnost najít ubytování.
V České republice je dvakrát více hotelů než v Maďarsku. Turisté mají navíc po čem přijet. Dálnice sice ještě nejsou rozšířené tak jako v EU, ale existují. To neplatí třeba v Polsku, kde se pár dálnic ztrácí v rozlehlé zemi.
Průměrný věk je v Česku nižší než v unii
Dalo by se tedy říci, že to celkem jde. Ale za moc to nestojí. To člověka maně napadne nad údaji o průměrném věku: je sice vyšší než u většiny sousedů, ale i tak leží pod průměrem EU. Jak u mužů, tak u žen. Podobné myšlenky táhnou hlavou i při pohledu na znečištění životního prostředí. Češi sice srazili emise siřičitanů, ale stále si dopřávají větší dávky kysličníku uhličitého a dusičnanů než jejich jiní "výchoďáci".
Nejinak je tomu s vědou. Češi na ni vydávají relativně více než jiné kandidátské země a mají největší podíl vědeckých pracovníků. Jejich výkon - soudě aspoň podle počtu přihlášených patentů - však zůstává pozadu za méně početnými a hůře placenými Maďary. Na tom má možná svůj podíl přežívající izolovanost, daná omezenou znalostí jazyků. Ještě dnes se žáci základních škol učí cizí jazyky méně než děti v Polsku nebo v Rumunsku.
Jazykový handicap vyrovnají až ti Češi, kteří dospějí do gymnázia, kde se učí anglicky nebo německy. Téměř neuvěřitelný nezájem panuje o ruštinu: tu se učí jen každý dvoustý žák střední školy. I Maďaři se rusky učí častěji.
Jiným kamenem nebo spíše kamínkem úrazu je mzdová nerovnost mezi muži a ženami. Češky nemají příliš důvodů k jásotu, pokud se rozhlédnou okolo: zatímco Maďarky či Rumunky vydělávají čtyři pětiny platu mužů ve srovnatelném postavení, u Češek to nejsou ani tři čtvrtiny.
Ženy v Česku se mohou utěšovat aspoň skutečností, že i tak vydělají více než jejich sousedky. Jinou útěchu mohou čerpat z pohledu na údaje o nezaměstnanosti - i když ta je u žen vyšší než u mužů, příležitostí k práci je tu stále více než jinde na východě.
Porodnost klesá všude
Srovnání také ukazuje, že Česko se pomalu mění v přistěhovaleckou zemi. Je to jediná země střední Evropy, kam se během pěti let od roku 1996 každoročně přistěhovalo více lidí, než kolik ji opustilo. Ale ani to nestačí: počet českých obyvatel pomalu, leč vytrvale klesá.
Totéž zažívají i jiné země střední a východní Evropy s výjimkou Slovenska. Porodnost je zde pod hranicí 1,5 dítěte na ženu - i v Polsku, které ji ještě před šesti lety přesahovalo. Aspoň v tom je střední Evropa více než evropská.
