Tyto a další názory lidí starších padesáti let zjistil velký celoevropský průzkum SHARE v šestnácti zemích Evropské unie. Celkem se průzkumu zúčastnilo 35 tisíc lidí, v Česku jich byly zhruba dva tisíce.
Ukázalo se, že dnes Češi a Češky odcházejí do penze nejdříve - v průměru v 57 letech. Využívají totiž možnosti, která ve všech zemí není, a to odejít předčasně do důchodu i za cenu snížené měsíční penze.
A ženy to ještě kombinují s ne všude obvyklou zavedenou výhodou odejít dřív podle počtu dětí.
PODÍVEJTE SE NA PRŮZKUM SHARE |
Další možností je odchod do invalidního důchodu, v němž je devět procent Čechů starších padesáti let. To je po Švédech a Polácích nejvíce v Evropě.
"Češi vnímají důchod jako ulehčení. Bez ohledu na to, zda jsou v penzi čerstvě, nebo už několik let," říká Jana Hamanová z agentury SC&C, jež dělá průzkum v tuzemsku.
Podobně brzo do penze odcházejí jen Rakušané, Italové a Poláci. Na druhém konci evropského žebříčku, co se týče odchodu do penze, jsou Dánové a Švýcaři s aktuálním důchodovým věkem 63 let.
V Česku se dnes má jít do důchodu zhruba v 62 letech. Reformy věk postupně zvyšují až na 65 let, v němž budou odcházet dnešní třicátníci.
Průzkum se také zabýval spokojeností lidí v důchodu, v čemž se už tradičně skeptičtí Češi přesunuli na druhý konec žebříčku. Spolu s Řeky a Poláky patří mezi nejméně spokojené.
Mezi českými seniory staršími 75 let je dokonce třetina těch, kteří se cítí osamělí. To je smutné a zároveň po Itálii druhé nejhorší číslo v Evropě. Kam tedy za spokojenou penzí? Nejšťastnější důchodci v Evropě žijí v Dánsku, Švýcarsku a Nizozemsku.
Omezeni penězi i věkem
Naopak 68 procent českých penzistů se cítí omezeno penězi. V zemi je dnes průměrný starobní důchod 9 945 korun. Jenže 60 procent penzistů říká, že finančně vycházejí jen s potížemi, deset procent dokonce s velkými potížemi.
GENERACE 50+Cítíte se omezeni penězi? Polsko 76 % Zdroj: velký celoevropský průzkum SHARE mezi lidmi nad 50 let. Ten se zabývá tématy, jako je rodina, vzdělání, tělesné a duševní zdraví, zdravotní péče, zaměstnání a důchod. |
Ale nejde jen o peníze. "Čeští senioři se také cítí ve svých aktivitách velmi často omezeni věkem. To si myslí dva ze tří," říká Jaroslava Pospíšilová z SC&C.
Země tvoří spolu s katolickými státy Polsko - Itálie - Španělsko čtveřici, kde si nejvíce lidí starších padesáti let stěžuje na svůj zdravotní stav.
Zajímavé je, že nejlépe se cítí lidé v protestantských zemích - Nizozemsku, Švédsku nebo Dánsku. Nejen kvůli vyšší životní úrovni. Ukázalo se, že senioři tam o sebe víc dbají, více sportují.
To Češi a Češky naopak nejméně. Zato nejvíce chodí k lékaři - průměrně osmkrát ročně. Častěji do ordinace míří už jen Belgičané, Rakušané a Italové. Nejméně, a to jen třikrát do roka, jdou k lékaři Švédové.
Do nemocnice míří čeští senioři průměrně dvakrát do roka, což je v celé Evropě stejné. Rekordmany však jsou v délce pobytu - 17 dní. Třeba Nizozemcům a Dánům na dva pobyty v nemocnici stačí devět dní, Švédům dokonce jen sedm.
Proč se vlastně dělá tak velký a podrobný průzkum o lidech starších 50 let? Zadala si ho EU kvůli nezbytným reformám penzijních a zdravotních systémů. Evropa rychle stárne, státní finance na drahé sociální zajištění brzy nebudou stačit.
