Egyptoložka Lenka Suková označuje Sabaloku jako "překvapivě komplexní a hustou síť sídel a lokalit, o nichž se dosud vůbec nevědělo". Překvapivě proto, že celá oblast džabalu (pohoří) leží zhruba 80 kilometrů severně od súdánské metropole Chartúmu, tedy blízko civilizace - a taková místa zpravidla bývají prozkoumaná.
Lokalita SabalokaČeši v oblasti od roku 2009 zorganizovali už čtyři expedice, výzkumná oblast nepřekračuje plochu 15 x 20 km. První dvě výpravy zmapovaly pozůstatky osídlení bez ohledu na jejich stáří, od podzimu 2011 se Češi zaměřují na levý břeh a důkladný průzkum prehistorického osídlení. Roli hraje i to, že na pravobřežní části Sabaloky se nachází nepřístupný vojenský prostor. K roku 2011 Češi našli 138 lokalit s někdejším osídlením, na tři desítky byly obydlené i během různých dějinných period. Prošlo tudy křesťanství i islám a z jejich doby pocházejí zbytky opevnění, které střežilo přechody přes Nil. |
Jenže do té doby, než sem v roce 2009 přišli Češi, kteří mají letitou tradici výzkumů na Nilu, zůstávala Sabaloka mimo pozornost vědců a nejlepší sehnatelné mapy měl program Google Earth.
Víc než vědci a kartografové se ovšem o místo zajímali a stále zajímají vodohospodáři. Na zdejším šestém nilském kataraktu má vzniknout přehrada a oblast pohoří je stavbou ohrožena. I proto sem výzkumníci vyrazili.
A byli úspěšní. Expedici vedené Českým egyptologickým ústavem se podařilo objevit jedno z největších pohřebišť lovců-sběračů v severní Africe, čítající podle odhadů ostatky 400-450 jedinců. Pohřebiště Češi datují do osmého až šestého tisíciletí před Kristem.
Zatímco temena vrchů jsou dnes suchá, v menších a sevřenějších údolích se dodnes sezonně daří pastevectví. Dávní obyvatelé budovali svá sídla na terasách na úbočí zdejších kopců.
Pohled do prostoru zaniklého pravěkého jezera (vlevo) a kosterní pozůstatky z 8.- až 6. tisíciletí před Kristem (vpravo). Expedice Českého egyptologického ústavu a Geologického ústavu Akademie věd. Foto Ladislav Varadzin
Celý projekt považuje za velmi důležitý - nejen díky objevu pohřebiště - i ředitel egyptologů Miroslav Bárta. "Objevy zásadním způsobem doplňují a obohacují naše poznání o procesu vedoucím k neolitizaci severovýchodní Afriky," říká. Výzkum pravěkého osídlení oblasti totiž vnáší světlo do způsobu života zdejších obyvatel, ekonomiky lovců-sběračů (a rybářů, protože v oblasti kdysi leželo jezero, které také objevili Češi) a poznatky o počátcích chovatelství dobytka.
Více o Sabalocestudie českých vědců Autory anglicky psané studie (text zde) jsou egyptoložka Lenka Suková a geolog Václav Cílek. |
Právě jezero, které bylo pro dávné obyvatele zdrojem obživy, je pro výzkumníky s mírnou nadsázkou řečeno příhodnou historickou encyklopedií. Z dochovaných sedimentů totiž lze usuzovat, jak proměny přírodního prostředí a klimatu na severovýchodě Afriky ovlivnily zdejší civilizaci.
Což jsou mimochodem souvztažnosti, které vědci zkoumají i v moderní době (o predikci sucha v Evropě, vydané americkými zpravodajskými analytiky, si můžete přečíst zde) a historické vzorce jim v tom mohou jen pomoci.
Vědecký podklad také poskytují kosterní pozůstatky bezmála třiceti jedinců, které čeští výzkumníci vyzdvihli z nově objeveného pohřebiště. Slouží jako jakási "knihovna" informací o zdravotním stavu a životních podmínkách místních lovecko-sběračských populací.
Sabaloka není jedinou lokalitou, kterou v Súdánu Češi zkoumají. Archeologická expedice Národního muzea zkoumala oblast Wad Ben Naga a dobu merojského království, výrazně mladšího než první osídlení Sabaloky (existovalo zhruba od roku 300 př. Kr. do roku 350 po Kr.). Podrobněji jsme o něm psali například zde.
