Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pohřebiště lovců zapadlo v čase a hrozí mu Nil. Češi ho ale našli dřív

  18:05aktualizováno  18:05
Kamenité vrcholky pohoří Sabaloka se vypínají něco přes sto metrů nad prašné pláně středního Súdánu. Možná už brzy padnou za oběť Nilu, který masiv roztíná vedví - a spolu se skalami a vegetací ukrytou v údolích zmizí i možnost zkoumat stopy dávného osídlení. Nikdo by o něm nevěděl, nebýt české expedice.

Archeologický výzkum na sídlišti Sfinga (expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK) | foto: Ladislav Varadzin

Egyptoložka Lenka Suková označuje Sabaloku jako "překvapivě komplexní a hustou síť sídel a lokalit, o nichž se dosud vůbec nevědělo". Překvapivě proto, že celá oblast džabalu (pohoří) leží zhruba 80 kilometrů severně od súdánské metropole Chartúmu, tedy blízko civilizace - a taková místa zpravidla bývají prozkoumaná.

Lokalita Sabaloka

Češi v oblasti od roku 2009 zorganizovali už čtyři expedice, výzkumná oblast nepřekračuje plochu 15 x 20 km. První dvě výpravy zmapovaly pozůstatky osídlení bez ohledu na jejich stáří, od podzimu 2011 se Češi zaměřují na levý břeh a důkladný průzkum prehistorického osídlení. Roli hraje i to, že na pravobřežní části Sabaloky se nachází nepřístupný vojenský prostor.

K roku 2011 Češi našli 138 lokalit s někdejším osídlením, na tři desítky byly obydlené i během různých dějinných period. Prošlo tudy křesťanství i islám a z jejich doby pocházejí zbytky opevnění, které střežilo přechody přes Nil.

Jenže do té doby, než sem v roce 2009 přišli Češi, kteří mají letitou tradici výzkumů na Nilu, zůstávala Sabaloka mimo pozornost vědců a nejlepší sehnatelné mapy měl program Google Earth.

Víc než vědci a kartografové se ovšem o místo zajímali a stále zajímají vodohospodáři. Na zdejším šestém nilském kataraktu má vzniknout přehrada a oblast pohoří je stavbou ohrožena. I proto sem výzkumníci vyrazili.

A byli úspěšní. Expedici vedené Českým egyptologickým ústavem se podařilo objevit jedno z největších pohřebišť lovců-sběračů v severní Africe, čítající podle odhadů ostatky 400-450 jedinců. Pohřebiště Češi datují do osmého až šestého tisíciletí před Kristem.

Zatímco temena vrchů jsou dnes suchá, v menších a sevřenějších údolích se dodnes sezonně daří pastevectví. Dávní obyvatelé budovali svá sídla na terasách na úbočí zdejších kopců.

Pohled do prostoru zaniklého pravěkého jezera, pohoří Sabaloka (expedice
Kosterní pozůstatky z 8.–6. tisíciletí př. Kr. v súdánském pohoří Sabaloka.

Pohled do prostoru zaniklého pravěkého jezera (vlevo) a kosterní pozůstatky z 8.- až 6. tisíciletí před Kristem (vpravo). Expedice Českého egyptologického ústavu a Geologického ústavu Akademie věd. Foto Ladislav Varadzin

Celý projekt považuje za velmi důležitý - nejen díky objevu pohřebiště - i ředitel egyptologů Miroslav Bárta. "Objevy zásadním způsobem doplňují a obohacují naše poznání o procesu vedoucím k neolitizaci severovýchodní Afriky," říká. Výzkum pravěkého osídlení oblasti totiž vnáší světlo do způsobu života zdejších obyvatel, ekonomiky lovců-sběračů (a rybářů, protože v oblasti kdysi leželo jezero, které také objevili Češi) a poznatky o počátcích chovatelství dobytka.

Více o Sabaloce

studie českých vědců

Autory anglicky psané studie (text zde) jsou egyptoložka Lenka Suková a geolog Václav Cílek.

Právě jezero, které bylo pro dávné obyvatele zdrojem obživy, je pro výzkumníky s mírnou nadsázkou řečeno příhodnou historickou encyklopedií. Z dochovaných sedimentů totiž lze usuzovat, jak proměny přírodního prostředí a klimatu na severovýchodě Afriky ovlivnily zdejší civilizaci.

Což jsou mimochodem souvztažnosti, které vědci zkoumají i v moderní době (o predikci sucha v Evropě, vydané americkými zpravodajskými analytiky, si můžete přečíst zde) a historické vzorce jim v tom mohou jen pomoci.

Vědecký podklad také poskytují kosterní pozůstatky bezmála třiceti jedinců, které čeští výzkumníci vyzdvihli z nově objeveného pohřebiště. Slouží jako jakási "knihovna" informací o zdravotním stavu a životních podmínkách místních lovecko-sběračských populací.

Sabaloka není jedinou lokalitou, kterou v Súdánu Češi zkoumají. Archeologická expedice Národního muzea zkoumala oblast Wad Ben Naga a dobu merojského království, výrazně mladšího než první osídlení Sabaloky (existovalo zhruba od roku 300 př. Kr. do roku 350 po Kr.). Podrobněji jsme o něm psali například zde.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ohňostroj vyděsil obyvatele Paříže. Lekli se, že jde o útok
VIDEO: Půlnoční ohňostroj vyděsil Pařížany. Báli se útoku teroristů

Mohutné rány vyděsily v neděli o půlnoci mnoho Francouzů a turistů v Paříži. Mnozí z nich se báli dalšího teroristického útoku. Naštěstí to ale byl jen...  celý článek

Hnutí ANO slaví, čeká se na Babišovu tiskovou konferenci. (21. října 2017)
AfD si pochvaluje vítězství Babiše, Rusko vyhlíží zlepšení vztahů

Volbou Andreje Babiše se Česko podle Alternativy pro Německo řadí mezi státy, které se brání proti bruselské politice přerozdělování uprchlíků. Šéf hnutí ANO...  celý článek

Policie stále pátrá po jednom ze strůjců pařížských útoků Salahu Abdeslamovi.
Pařížského atentátníka Abdeslama bude každý den k soudu převážet vrtulník

Salaha Abdeslama, jediného žijícího podezřelého z podílu na tragických teroristických útocích v Paříži z listopadu 2015, budou denně převážet vrtulníkem k...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.