Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pohřebiště lovců zapadlo v čase a hrozí mu Nil. Češi ho ale našli dřív

  18:05aktualizováno  18:05
Kamenité vrcholky pohoří Sabaloka se vypínají něco přes sto metrů nad prašné pláně středního Súdánu. Možná už brzy padnou za oběť Nilu, který masiv roztíná vedví - a spolu se skalami a vegetací ukrytou v údolích zmizí i možnost zkoumat stopy dávného osídlení. Nikdo by o něm nevěděl, nebýt české expedice.

Archeologický výzkum na sídlišti Sfinga (expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK) | foto: Ladislav Varadzin

Egyptoložka Lenka Suková označuje Sabaloku jako "překvapivě komplexní a hustou síť sídel a lokalit, o nichž se dosud vůbec nevědělo". Překvapivě proto, že celá oblast džabalu (pohoří) leží zhruba 80 kilometrů severně od súdánské metropole Chartúmu, tedy blízko civilizace - a taková místa zpravidla bývají prozkoumaná.

Lokalita Sabaloka

Češi v oblasti od roku 2009 zorganizovali už čtyři expedice, výzkumná oblast nepřekračuje plochu 15 x 20 km. První dvě výpravy zmapovaly pozůstatky osídlení bez ohledu na jejich stáří, od podzimu 2011 se Češi zaměřují na levý břeh a důkladný průzkum prehistorického osídlení. Roli hraje i to, že na pravobřežní části Sabaloky se nachází nepřístupný vojenský prostor.

K roku 2011 Češi našli 138 lokalit s někdejším osídlením, na tři desítky byly obydlené i během různých dějinných period. Prošlo tudy křesťanství i islám a z jejich doby pocházejí zbytky opevnění, které střežilo přechody přes Nil.

Jenže do té doby, než sem v roce 2009 přišli Češi, kteří mají letitou tradici výzkumů na Nilu, zůstávala Sabaloka mimo pozornost vědců a nejlepší sehnatelné mapy měl program Google Earth.

Víc než vědci a kartografové se ovšem o místo zajímali a stále zajímají vodohospodáři. Na zdejším šestém nilském kataraktu má vzniknout přehrada a oblast pohoří je stavbou ohrožena. I proto sem výzkumníci vyrazili.

A byli úspěšní. Expedici vedené Českým egyptologickým ústavem se podařilo objevit jedno z největších pohřebišť lovců-sběračů v severní Africe, čítající podle odhadů ostatky 400-450 jedinců. Pohřebiště Češi datují do osmého až šestého tisíciletí před Kristem.

Zatímco temena vrchů jsou dnes suchá, v menších a sevřenějších údolích se dodnes sezonně daří pastevectví. Dávní obyvatelé budovali svá sídla na terasách na úbočí zdejších kopců.

Pohled do prostoru zaniklého pravěkého jezera, pohoří Sabaloka (expedice
Kosterní pozůstatky z 8.–6. tisíciletí př. Kr. v súdánském pohoří Sabaloka.

Pohled do prostoru zaniklého pravěkého jezera (vlevo) a kosterní pozůstatky z 8.- až 6. tisíciletí před Kristem (vpravo). Expedice Českého egyptologického ústavu a Geologického ústavu Akademie věd. Foto Ladislav Varadzin

Celý projekt považuje za velmi důležitý - nejen díky objevu pohřebiště - i ředitel egyptologů Miroslav Bárta. "Objevy zásadním způsobem doplňují a obohacují naše poznání o procesu vedoucím k neolitizaci severovýchodní Afriky," říká. Výzkum pravěkého osídlení oblasti totiž vnáší světlo do způsobu života zdejších obyvatel, ekonomiky lovců-sběračů (a rybářů, protože v oblasti kdysi leželo jezero, které také objevili Češi) a poznatky o počátcích chovatelství dobytka.

Více o Sabaloce

studie českých vědců

Autory anglicky psané studie (text zde) jsou egyptoložka Lenka Suková a geolog Václav Cílek.

Právě jezero, které bylo pro dávné obyvatele zdrojem obživy, je pro výzkumníky s mírnou nadsázkou řečeno příhodnou historickou encyklopedií. Z dochovaných sedimentů totiž lze usuzovat, jak proměny přírodního prostředí a klimatu na severovýchodě Afriky ovlivnily zdejší civilizaci.

Což jsou mimochodem souvztažnosti, které vědci zkoumají i v moderní době (o predikci sucha v Evropě, vydané americkými zpravodajskými analytiky, si můžete přečíst zde) a historické vzorce jim v tom mohou jen pomoci.

Vědecký podklad také poskytují kosterní pozůstatky bezmála třiceti jedinců, které čeští výzkumníci vyzdvihli z nově objeveného pohřebiště. Slouží jako jakási "knihovna" informací o zdravotním stavu a životních podmínkách místních lovecko-sběračských populací.

Sabaloka není jedinou lokalitou, kterou v Súdánu Češi zkoumají. Archeologická expedice Národního muzea zkoumala oblast Wad Ben Naga a dobu merojského království, výrazně mladšího než první osídlení Sabaloky (existovalo zhruba od roku 300 př. Kr. do roku 350 po Kr.). Podrobněji jsme o něm psali například zde.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.