Češi mohou pro sebe objevit španělského mistra - fotografa Marína

  15:40
Česká republika je první zahraniční zemí, v níž Cervantesův institut mimo španělské území vystavuje tvorbu Luise Ramóna Marína (1884–1944). Při spatření těch snímků nelze než říct: je to pro nás čest. Zhruba šest desítek záběrů skýtá v nejlepším slova smyslu podívanou, při níž jednak můžeme obdivovat autorovo obrazové mistrovství jako takové, jednak nám naskakují české asociace umělecké i politické.
Americká herečka, tanečnice a zpěvačka Josephina Bakerová v šatně; Madrid 1930

Americká herečka, tanečnice a zpěvačka Josephina Bakerová v šatně; Madrid 1930 | foto: Luis Ramón Marín

Před deseti lety se česká veřejnost dozvěděla, že během rekonstrukce domu ve Vodičkově ulici v Praze, kde v období 1880–1948 sídlil ateliér Langhans, byl učiněn pozoruhodný nález. V zaprášené skříni přečkalo budování světlých zítřků na šest tisíc negativů s portréty jak řadových občanů, kteří se do ateliéru přišli nechat zvěčnit, tak elit domácích i zahraničních, pokud tedy do Prahy a k Langhansovi dorazily. Začalo se s restaurací negativů a s postupným zveřejňováním obrazového dědictví z Vodičkovy 37.

O výstavě

Marín

Fotografie 1908-1940

Cervantesův institut (Na Rybníčku 6, Praha 2).

Výstava trvá do 16. dubna 2010, vstup na ni je volný, otevřena je ve všedních dnech od 13 do 18 hodin.

Španělsko zažilo ve dvacátém století rovněž desítky let temna, byť dostalo jinou podobu než německá okupace a posléze stalinistická vláda v Československu. V roce 1939 se vlády nad Madridem ujal režim generála Franka. Jedním z důsledků bylo poničení obrazové paměti země. A když Frankův režim v sedmdesátých letech konečně padl, obrazová paměť se na Pyrenejském poloostrově obnovovala podobně jako u nás. A patřily k té obnově i nálezy, které nám mohou připomínat objev u Langhanse.

"Žádná jiná disciplína tvořivého umění nebyla zasažena tak jako ta oblast, kterou rozvíjeli fotografové z generace našeho autora," podotýkají Rafael Levenfeld a Valentín Vallhonrat, kteří zpracovávali Marínův archiv. "Zmizely tituly novin, v nichž pracovali, v mnoha případech zmizely celé podniky, autoři byli vystaveni pronásledování, jejich archivy byly zabaveny, rozprášeny a v mnoha případech zničeny. Negativy odevzdané novinovým podnikům potkal osud jejich titulů." Takže i "nějaký" Marín byl zapomenut.

Autoportrét; Madrid, 1928

Autoportrét; Madrid, 1928

Hodná dcera

Co se však nestalo! - L. R. Marín fotografoval mimo jiné pro společnost Telefónica. V jejím obrazovém archivu hledali citovaní Levenfeld a Vallhonrat v 90. letech snímky fotografa zvaného Alfonso a naráželi i na Marínovy práce. Netušili, o čí snímky jde. Začala mravenčí dohledávací a restaurátorská práce. Zatímco totiž v obrazovém archivu Telefóniky se nacházely jen dobové zvětšeniny, vyšlo najevo, že fotografova dcera Lucía Ramón Plá schraňuje otcův archiv originálních negativů doma. Ten pak předala do Nadace Pabla Iglesiase (zakladatele Španělské socialistické dělnické strany). Šlo o osmnáct tisíc negativů, většinou o skleněné desky, plus některé další, méně početné položky.

To všechno, a hned třikrát, Levenfeld a Vallhonrat kus po kuse prošli. Vybrali 4800 záběrů, které se jim zdály "technicky správné, schopné obnovení, s tóny schopnými vyvolání a rozeznatelným obsahem". Z tohoto materiálu pak další a další selekcí, skenováním, opravami a vytištěním digitálních zvětšenin vznikla výstava i kniha; vázaná, dobře vytištěná publikace je v Cervantesově institutu ke koupi za velmi lidových sto korun a návštěvník obdrží i brožuru s překladem většiny textů z ní.

Pohlédni zde

Základní seznámení se s Marínovou tvorbou umožňuje i internet, na následující adrese klikněte na políčko La exposicion:

www.fundacion.telefonica.com/arteytecnologia/exposiciones/marin/

Levenfeld a Vallhonrat nezastírají, že výsledný soubor je "jejich" Marín, že to skutečné dílo leží v autorově archivu, oni jen vybírali a pracovali podle určitých zásad, které také v katalogu vysvětlují. Na druhou stranu, podotýkají, každý archiv zůstává nehotový, dokud s jeho plody nevejde v kontakt divák.

Neznal hranic

Česká fotografie nemá žádného svého Marína, rozuměj univerzálního fotografa, který by se během prvních čtyř desetiletí minulého století naprosto suverénně pohyboval mezi rozličnými vrstvami společnosti a byl schopen tvorby portrétní, reklamní a samozřejmě reportážní fotografie v takovém rozsahu a v takové kvalitě jako milovník technického pokroku Marín. Španělsko ovšem, což lze vyčíst z jeho záběrů i bez znalosti moderní španělské historie, bylo v té době dynamickou zemí, v níž se mohutně střetávaly tradice, primárně odvozené ze silného katolictví, s modernitou technické civilizace a se sociálními konflikty z toho vyplývajícími. Energie pohybu i protipohybu neměla tu zdrženlivost co u nás. Všeho tam bylo víc: zabitých, sirotků, demonstrací, lidí v davech, střelby; ale i třeba herců na jevišti a pompéznosti. Marín tomu všemu uměl naslouchat s kontrolovanou vášní pracovitého, cílevědomého svědka, který se umí jednou dostat do blízkosti a soukromí královské rodiny, podruhé mezi proletariát v madridských ulicích.

Král Alfonso XIII. hledí na Madrid, rok 1929

Král Alfonso XIII. hledí na Madrid, rok 1929

Nejstarší Marínovy snímky pocházejí z konce prvního desetiletí minulého století. Technicky jsou samozřejmě limitovány tehdy dostupnými přístroji a materiály (digitální zpracování se citlivě snaží působit v intencích předlohy), ale obrazově předbíhají svou dobu. Marín, tenkrát ještě ne třicetiletý, už byl vynikajícím pozorovatelem se smyslem pro působivou kompozici, kterou při prohlížení prakticky nevnímáme, ale ona "tam je". Účinná, dodnes podmaňující jednoduchost je však, podotýkají zde zmiňovaní znalci jeho díla Levenfeld a Vallhonrat, výsledkem nesčetných variací, opakovaných expozic. Rozhodující okamžik, pojem zavedený následující fotoreportážní generací Henriho Cartiera-Bressona, není u Marína bressonovsky polapený, bleskově vytažený z reality, nýbrž je ze skutečnosti vytvarován, vydestilován, někdy očividně inscenován.

Pláž v Biarritzu, 1924

Pláž v Biarritzu, 1924

Protože však řadoví lidé v první třetině minulého století v sobě vesměs ještě nesli - oproti nám - určitou obrazovou negramotnost či nevinnost, působí na Marínových fotografiích nestrojeně, ačkoliv dívají do objektivu. Respektive: působí tak přirozeně právě proto, že se do objektivu dívají. Ještě totiž nedokázali zobrazovací techniku ošálit jako my, v jejich upřenosti leží více pravdivosti než v hrané spontánnosti dneška, kdy se řada z nás umí před objektivem lichotivě nastavit, byť se tváříme, že jsme ztělesněný odvaz. 

Vše výše řečené ovšem u Marínových děl platí jen do druhé poloviny třicátých let, konkrétně do těch okamžiků, než začal dokumentovat projevy a následky občanské války se zástupy uprchlíků, se zabitými a zraněnými. To už měl u sebe moderní kinofilmový přístroj a exponoval momentky, které technicky nedosahují parametrů záběrů z předchozích mírových časů, jakkoliv dramatických. Najednou tu jsou zrno a neostrost, syrovost. Tyto události také symbolicky i fakticky uzavřely Marínovo dílo, ostatně nedlouho po nich zemřel. A autor se vrací na scénu až nyní, a to triumfálně.

Létající balóny v Madridu, rok 1913

Létající balóny v Madridu, rok 1913

Autor:

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Agrofertu kontrolují kalhotky, zda tam zaměstnankyně nemají řízek, řekl Babiš

20. března 2024  17:05

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na tiskové konferenci popřel, že by v holdingu Agrofert byli...

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

V opilosti jsem odhodil cigaretu na smetí, tvrdí souzený o vzniku požáru

28. března 2024  13:01

Patnáct až dvacet let vězení hrozí osmatřicetiletému muži z Polska za dvojnásobný pokus o vraždu...

POLITICKÝ DIÁŘ: Rakušan, migrace, velký úspěch a „velký špatný“

28. března 2024

Premium Jak Piráti přicházejí s migračním tématem a volají po celoevropském řešení a jak se z Rakušanova...

Traktorista strhl sloup vysokého napětí, třítisícové městečko bylo bez proudu

28. března 2024  12:54

Asi tisícovka domácností v Chrasti na Chrudimsku byla dnes ráno bez proudu kvůli kuriózní nehodě na...

Věk odchodu do důchodu se bude muset zvyšovat, na Hradě to uznalo i ANO

28. března 2024  5:55,  aktualizováno  12:45

Aktualizujeme Na nutnosti zvyšovat věk odchodu do důchodu se podle prezidenta Petra Pavla shodli účastníci...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...