Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi patří mezi nejlepší stratégy, tvrdí expertní studie v rámci EU

  13:16aktualizováno  13:16
Česká republika patří mezi nejlepší stratégy v Evropě. Lepší je už jen Británie a Francie. Vyplývá to ze studie expertů European Council on Foreign Relations, kteří podrobně zkoumali a porovnávali 27 národních bezpečnostních strategií podobných české "Bílé knize o obraně".

Ilustrační snímek | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Výsledek shrnuli autoři Olivier de France a Nick Witney jasně - unii jako celku chybí jasná deklarace společných zahraničních a bezpečnostních zájmů.

"Evropské obranné ambice jsou ochromeny absencí společného strategického výhledu. Většina států EU má svou národní bezpečnostní strategii, ale ty jsou většinou neaktualizované," uvedli autoři a dokument pojmenovali příznačně "Nesoulad evropské strategie" (Europe’s Strategic Cacophony).

Evropu podle nich trápí strategická krátkozrakost a nesoulad i v podobě nekoordinovaných masivních škrtů v obranných rozpočtech v jednotlivých členských zemí. To by přitom mohlo mít v budoucnu katastrofální dopad pro schopnosti Evropy se vůbec bránit. A to i přesto, že státy EU vydávají na obranu 200 miliard Eur, tedy více než Rusko a Čína dohromady.

Graf zobrazující rozdělení zemí EU podle jejich strategií

Graf zobrazující rozdělení zemí EU podle jejich strategií

Národní koncepce a strategie rozdělili do celkem šesti skupin. Nejlépe jsou na tom takzvaní "velcí stratégové" Velká Británie a Francie. Obě země tradičně pečlivě deklarují prosazování svých národních zájmů na globální úrovni a zavazují se udržovat kompletní škálu obranných schopností i expedičních sil pro případné zásahy daleko za svými hranicemi.

Bílá kniha o obraně

Zásadní dokument vznikl v roce 2011 a určuje směřování české armády na další roky. Na přípravě materiálu se kromě zvláštní expertní skupiny v čele s Jiřím Šedivým podílelo dohromady 150 lidí, vojáků i civilistů. Doporučuje, jaké schopnosti by si měly české ozbrojené síly zachovat, které zrušit a definuje i hrozby, kterým by se Česko mělo věnovat. To vše v kontextu klesajících výdajů na obranu.

Druhou nejvýše postavou kategorií jsou "stratégové", kteří se sice nutně neopírají o kompletní paletu vojenských prostředků a velkolepé strategie, nicméně jejich národní zájmy se precizně prolínají se zájmy spojenců v širším kontextu, aktuálně reagují na nové hrozby a systematicky odrážejí i vlastní možnosti. A právě sem autoři přiřazují kromě Finska a Švédska i Českou republiku.

"Je to potvrzením toho, že tým pod mým vedením a s Jiřím Šedivým v čele odvedl kvalitní práci. Dělali jsme to ne kvůli nějakému ocenění, ale proto, že ministerstvo obrany léta na takovém strategickém dokumentu nepracovalo a potřebovalo ho jako sůl," komentoval úspěch české "Bílé knihy" bývalý ministr obrany Alexandr Vondra.

Další skupiny zemí podle autorů se svými strategickými koncepcemi v celé řadě zaostávají. Třetí skupinu tvoří takzvaní "globalisté". Sem patří Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Slovinsko a Španělsko. Tyto země podle srovnání většinou "jen popisují obecnou skutečnost tak, jak je", aniž by stanovily své strategické cíle a změny, které pro jejich dosažení musí udělat.

Flákači a zdrženliví

Čtvrtou skupinou jsou "lokalisté" - nejpočetnější skupina tvořená Bulharskem, Dánskem, Estonskem, Polskem, Rumunskem, Slovenskem, Litvou a Lotyšskem. Tyto země naopak prosazují operační úroveň za strategickou a zaměřují se na prostředky. Jejich hlavním cílem je zachování teritoriální celistvosti a to i tváří tvář Rusku, které "alternativně považují za hrozbu i potencionálního partnera".

Pátou skupinu tvoří Irsko, Lucembursko, Malta a Rakousko a autoři ji označují jako "zdrženlivé", protože se z různých důvodů nijak významně vytýčením strategických cílů nezabývají.

Poslední skupinou zemí, jejichž strategie jsou velmi zastaralé a navíc nejeví přílišný zájem je vzhledem k současnosti aktualizovat, jsou takzvaní "lenivci". Sem experti zařadili Belgii, Itálii, Portugalsko a Řecko.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.