Podle studie se mezi lety 1990 a 2012 zvedla střední délka života Češek ze 75 na 81 let a Čechů z 68 na 75 let.
Dítě narozené v roce 2012 může podle propočtů Světové zdravotnické organizace (WHO) žít průměrně o šest let déle než člověk, který přišel na svět v roce 1990. Za pozitivní trend může zlepšování životního stylu či moderní medicína.
Střední délka životaNaděje dožití neboli střední délka života představuje počet let, které v průměru prožijí právě narození, pokud by podmínky a "řád vymírání" zůstaly stejné. Ve skutečnosti lidé mohou žít déle. |
Největší pokrok je v rozvojových zemích, kde střední délka života stoupla v průměru o devět let. "Důležitým faktorem je, že se snížila dětská úmrtnost. Mezi chudými a bohatými zeměmi ale stále existuje obrovská propast," citovala agentura DPA generální ředitelku WHO Margaret Chanovou. Střední délka života nejvíce vzrostla v Libérii - ze 42 na 62 let.
Nadále platí, že se ženy dožívají vyššího věku než muži. Rekordmankami jsou Japonky, jejichž naděje dožití činí 87 let. Následují Španělky a Švýcarky. Mezi muži vedou s 81 lety Islanďané, na druhé a třetí příčce se umístili Švýcaři a Australané.
V Česku se naděje na dožití liší i podle krajů
Český statistický úřad loni upozornil, že střední délka života se v jednotlivých krajích Česka výrazně liší (více čtěte zde).
Podle statistiků je nejvyšší naděje dožití v Praze. Muži mají v hlavním městě šanci žít o dva roky déle, než je celorepublikový průměr. Ten dosahuje 75 let. Ženy v metropoli čeká zhruba o rok delší život než průměrně ve zbytku země, před sebou mají téměř 82 let. Naopak nejnižší střední délka života je v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.
Podle demografické projekce statistiků by se měl život do konce století protáhnout zhruba o deset let. Z údajů Eurostatu vyplývá, že čeští muži mohou bez zdravotních omezení žít v průměru něco přes 62 let a české ženy téměř do 64 let.
