Z průzkumu, který MF DNES poskytla agentura SC&C, vyplývá, že Češi nedůvěřují zemím, kde převládá jiné náboženství než křesťanské (Izrael), a také zemím, které jsou příliš velké a mocné (Čína) a které jsou ve válečném konfliktu (Izrael, USA).
Naopak pozitivní vztah mají obvykle k sousedním zemím, které znají nejlépe, proto je Čechům sympatické Polsko, Slovensko i Rakousko. Svou roli přitom hrálo i to, z které části Česka lidé pocházeli. Polsko proto preferovali obyvatelé severní Moravy a Slezska, Rakousko zase Jihomoravané.
Zvláštní kapitolou je Praha, která je obecně otevřenější k cizincům. Pražané na rozdíl od zbytku země více důvěřují USA, Británii či Německu, stejně jako Polsku nebo Rakousku.
"Čím méně vzájemného poznání, tím více mýtů o tom, jaký národ a země jsou. Čím větší velikost obce, tím větší sympatie a důvěra k jiným zemím," podotýká k průzkumu jedna z jeho autorek, Naďa Vojnovičová.
Německo budí nedůvěru
I když jedním ze sousedů je Německo, stále si mezi Čechy udržuje pověst nejméně oblíbené země za našimi hranicemi. Německo nemají v oblibě především důchodci a lidé nad 65 let, kteří mu také nejméně důvěřují.
"U seniorů a zejména u těch, kteří mají bezprostřední zkušenost s 'Mnichovem' a druhou světovou válkou, i nadále přetrvává negativní postoj," říká Vojnovičová.
Jako nejsympatičtější evropskou velmoc Češi uvedli Francii, k níž chovají dlouhodobé sympatie. Na druhé straně spektra velmocí stojí Čína. Stejné je to i s důvěrou. "Čína je země příliš veliká, nevyzpytatelná a vládne zde režim, s jehož ideologickou odrůdou mají Češi své smutné zkušenosti," vysvětluje Vojnovičová.
I když česká společnost je z větší části ateistická, stále na Čechy působí sympatičtěji a důvěryhodněji ty země, které jsou vesměs křesťanského vyznání. Tento postoj je podle Vojnovičové pravděpodobně ovlivněn tím, že Češi jsou součástí evropské křesťanské tradice a jsou s tímto postojem sžiti. "Vědí, co zhruba od něj mohou očekávat, na rozdíl od ostatních náboženství," dodává spoluautorka průzkumu.
