Tazatelé STEM vyzpovídali 1819 občanů ve věku od osmnácti let. Výzkum probíhal ve dnech od 3. do 13. dubna.
Lidé odpovídali na otázku, zda vědí či alespoň tuší, jaké funkce zastávají dané instituce v EU. Výsledky STEM naznačují, že Češi mají ve znalosti EU mezery.
Dvě třetiny respondentů odvětily, že minimálně tuší, čím se zabývá Evropský parlament. Asi 57 procent Čechů podle STEM má ponětí o práci Evropského soudního dvora.
Nad hranici padesáti procent se ještě dostala Evropská centrální banka (55%) a Evropský ombudsman (54%).
Co se týče dalších významných institucí, méně než polovina lidí ví, co je předmětem jejich činnosti. Šestačtyřicet procent respondentů má představu o práci Rady Evropské unie, o procento méně tuší něco o Evropské investiční bance. Nejhůře na tom jsou Evropská komise (38%) a Evropský účetní dvůr (18%).
Z výzkumu vyšli muži jako informovanější, alespoň vícekrát uvedli, že mají přehled o činnosti institucí. V případě Evropského parlamentu kladně reagovalo 55 procent žen a 66 procent mužů.
Nejhůře informovaní jsou podle předpokladu starší lidé nad 60 let, opakem jsou dnešní třicátníci a třicátnice. "Vyšší obeznámenost vykazují lidé s vyšším vzděláním. Každý vzdělanostní stupeň přináší poměrně vysoký nárůst informovanosti," řekla k výsledkům Jana Horká ze STEM.
Co se týče politických preferencí, výzkum naznačil, že potenciální voliči ODS disponují výrazně vyšší vědomostí o EU než voliči jiných stran. Přitom ODS se k EU staví v porovnání s ČSSD či KDU-ČSL poměrně rezervovaně.
 Graf ukazuje, kolik potenciálních voličů čtyř parlamentních stran uvedlo, že alespoň tuší, jaké funkce v EU zastává Evropský parlament. (5. května 2004) |
