Centrum pro výzkum veřejného mínění se ptalo na otázku: "Představují, nebo nepředstavují občané jiných národností, kteří k nám přišli v posledních letech, problém v rámci celé České republiky?"
Celých 68 procent lidí odpovědělo kladně, 29 procent, že ne. Zbytek neví. Jedná se tak o desetiprocentní posun vůči loňskému březnu, kdy odpovědělo ano 58 procent lidí.
CVVM se ptalo 1 139 lidí. U takových vzorků může statistická chyba u názoru, který ve společnosti zastává okolo 50 procent lidí, činit až plus minus 5 procentních bodů. Desetiprocentní posun však zřejmě znamená reálný nárůst odporu vůči cizincům.
Zásadním zjištěním průzkumu CVVM je srovnání s druhou otázkou. V ní se výzkumníci ptali zcela stejnou otázkou - ale zaměřili ji místo celé ČR jen na místo bydliště respondenta.
Zjistili, že jen 29 procent lidí si myslí, že cizinci v místě jejich bydliště představují problém. Podle 53 procent problematičtí nejsou a zbytek neví.
"Z uvedeného lze usuzovat, že obecné negativnější nahlížení na cizí státní příslušníky žijící v naší zemi není dáno přímou, ale spíše zprostředkovanou zkušeností," konstatují ve své zprávě výzkumníci CVVM.
Zjištění, že xenofobní názory nepocházejí z vlastní zkušenosti, by mohlo podporovat tezi mediálních odborníků, že k jejich šíření přispívají i média, která věnují příliš prostoru extrémně pravicovým hnutím.
"Já jsem naprosto přesvědčen o tom, že to tak je. To není jediný výzkum, který to dokazuje," řekl iDNES.cz odborník na extremismus, politolog Jan Charvát. Připomíná výzkumy z Francie, které dokázaly, že voliči radikálně pravicových stran čerpali své názory také z médií, nikoli z vlastni zkušenosti.
Například mediální teoretici z Karlovy a Masarykovy univerzity Tomáš Trampota a Jaromír Volek v týdeníku Respekt média vyzvali, aby radikálním stranám věnovala prostor odpovídající jejich minimálním volebním preferencím.
