Možná se blíží doba, kdy se pacienti s rakovinou přestanou bát chemoterapie.
Nadějí je nejnovější objev profesora Viktora Brabce a Jaroslava Maliny z brněnského Biofyzikálního ústavu Akademie věd. Pokud se dosavadní výsledky jejich hledání účinnější a šetrnější chemoterapie potvrdí i v klinické praxi, znamenalo by to výraznou změnu v léčbě rakovinových nádorů. Lidé by se jí mohli dočkat do deseti let.
"Jestliže to vyjde, bude to ojedinělý a úžasný krok v léčbě této smrtelné choroby. Ženy, které si objeví na prsu bulku, by se mohly přestat bát chemoterapie a navštívit nás ještě v době, kdy mají velkou šanci na vyléčení. A pokud jim nevypadají vlasy, tak jim to v boji s nemocí velmi pomůže," říká šéfka pražského Mamma Centra Miroslava Skovajsová.
Český boj s rakovinou"Pošťák" skončil u ledu Naděje z dílny profesora Holého |
Základní látkou současné chemoterapie, takzvaných cytostatik, je platina s nežádoucími vedlejšími účinky. Zničí nádor, ale oslabí imunitní systém. Pacientovi pak načas hrozí komplikace i kvůli jinak neškodným infekcím.
Jedinečnost objevu Viktora Brabce a Jaroslava Maliny spočívá právě v tom, že jejich způsob chemoterapie by na pacienta nepůsobil tak drsně jako až dosud platina. Nahradit by ji měly sloučeniny železa a zinku. Platina navíc nezabírá na všechny typy nádorů, a některé z nich se dokonce vůči ní po jisté době od nasazení stávají rezistentními.
Nezavrhujte chemoterapii!
Nový objev chválí i přední český onkolog Pavel Klener. Je přesvědčen, že žurnalisté pacienty chemoterapií často straší, místo aby o ní psali jako o účinném - byť drsném - způsobu léčby nádorů, který zachránil či významně prodloužil život mnoha lidem.
Nová metoda by i podle profesora Klenera strach z chemoterapie mezi pacienty snížila: lidé by pak neodkládali návštěvu lékaře a přišli by s podezřením na nádor včas. Dokumentuje to na případu půvabné mladé ženy, která měla nádor prsu v pokročilém stadiu - a to jen proto, že se bála cytostatické léčby.
"Zatím vše nasvědčuje tomu, že námi navrhované sloučeniny železa a zinku by mohly pronikat do rakovinou zasažených buněk a zastavit jejich nekontrolovatelné dělení - tedy rakovinové bujení," říká profesor Brabec, jeden z autorů objevu.
Z výzkumu česko-britského týmu vyplývá i další slibný poznatek: nově objevené sloučeniny železa a zinku neničí jen rakovinné buňky. Spolehlivě likvidují i bakterie. Tato nová "metalofarmaka" by tudíž mohla časem tvořit základ mnohem účinnějších antibiotik, vůči nimž bakterie nebudou imunní.
V léčbě je důležité i odhodlání
Šéfka Mamma Centra Miroslava Skovajsová zmiňuje i další důležitý přínos očekávaného šetrného cytostatika: "Při chemoterapii vypadají člověku vlasy. Zvláště pro ženy je to mimořádně stresující a zhoršuje to jejich pocit, že jsou vážně nemocné. Pokud by jim ale při nové chemoterapii vlasy zůstaly, posílí to jejich odhodlání bojovat se smrtelnou chorobou. A to je v této léčbě nesmírně důležité."
Kdyby se týmu vědců podařilo dotáhnout výzkum cytostatika až do konce, považoval by to ředitel Masarykova onkologického ústavu Jiří Vorlíček za díru do vědeckého světa.
A dotažením výzkumu rozumí brněnský onkolog spolupráci vědců s nějakou bohatou farmaceutickou firmou, která si může dovolit financovat další testy - včetně těch na zvířatech a posléze i na nemocných lidech.
Proč končí objevy v šuplíku?
"Náklady na vývoj nového léku proti rakovině jdou do stamilionů dolarů," upozorňuje Vorlíček. Proto jsou nové léky na rakovinu tak drahé. Firmy jednoduše chtějí obrovské výdaje vrátit. A to je důvod, proč i mimořádně slibný patent koncern někdy sice koupí, ale vzápětí jej strčí do šuplíku: obrovské náklady na vývoj léku, který právě uvedl na trh, se mu totiž ještě nevrátily.
Profesor Vorlíček si proto ponechává jistou skepsi vůči objevům v léčbě zhoubných chorob. A rezervovaný je i proto, že odloženy bývají v konečném stadiu testů i mimořádné výsledky práce vědců. Stalo se to nedávno týmu profesora Antonína Holého, který vyvinul preparát GS 9219, po němž už po týdnu mizely psům velké nádory lymfatických uzlin. Při testech na nemocných lidech se však projevily příliš silné vedlejší účinky preparátu. Americká firma Gilead Sciences proto vývoj pozastavila bez ohledu na investované astronomické sumy.
