Obyvatelé Česka patří podle průzkumu k průměrně spokojeným, jsou na osmnáctém místě.
Průzkumu se účastnilo 26 tisíc respondentů ze zemí EU včetně budoucích členů, Rumunska, Bulharska a Turecka.
Nijak zvlášť nestrádají, patří spíš mezi šťastnější, ale stále pokulhávají za "starou" EU. Zejména pak nižší příjmy, horší kvalita bydlení a obava o ztrátu zaměstnání lidem ubírá na celkovém pocitu pohody.
"Žijeme sice na dluh, ale nejdůležitější pro spokojenost je harmonie v rodině a přátelé," potvrzuje obecné pocity třiatřicetiletý Marek Královič.
Česko se v rámci rozšířené EU ocitlo na rozhraní nových a starých členských zemí. Z těch nových nás předstihla Malta, Kypr a Slovinsko. Ale nikterak výrazně. "Tyto čtyři země se nejvíce blíží původním členským státům, ať jde o průměrné výdělky, bydlení či péči o zdraví," uvádí se v průzkumu.
Češi jsou na tom dokonce lépe než některé staré členské země - svůj příjem, kvalitu bydlení a zdravotnictví hodnotí lépe než Portugalci či Řekové. V žebříčku příjmů domácností vztaženém na kupní sílu je Česko na 16. místě.
Životní úroveň Čechům umožňuje jezdit na dovolenou, jíst několikrát týdně v restauraci, pěstovat koníčky a starat se o děti. Celkové štěstí a spokojenost ovlivňuje také rodina, jenže Češi patří mezi země s vyšším procentem lidí, kterým se rozpadlo manželství. "Nežijeme si špatně, ale je co zlepšovat, zejména bydlení," říká sociolog Martin Potůček, který se na studii podílel.
Patříme ke šťastnějším Evropanům
Rodina Královičových je spokojená i šťastná, ač zadlužená, protože si pořídila vlastní dům. "Pokud nebudu hodnotit finanční situaci, tak se máme velice dobře, děti jsou zdravé, nic zásadního nám nechybí," říká třiatřicetiletý Marek Královič.
Podle něho záleží na tom, jakou kdo má náturu a jak bere životní zkoušky. "O to, že ztratím práci, se obávám dennodenně, ale vím, že to nějak vyřeším," poznamenává. Kdyby byl Královič zahrnut do průzkumu, v některých ohledech by českému průměru pomohl.
Také on se jako dosud řada jiných Čechů tísnil v malém bytě. Ale pořídil si vlastní bydlení. Ale protože je nyní kvůli tomu zadlužený, nemůže si dovolit vzít celou čtyřčlennou rodinu třeba na týden lyžovat do Alp. "Bez rodičů bychom všechno těžko zvládali," připouští. Nicméně celkově si Češi na rozdíl od mnoha ostatních východních Evropanů nemusí příliš odpírat.
Sociologové zkoumali šest požitků z hlediska toho, jak si je kteří Evropané mohou dovolit: vytápění bytu nebo domu, týdenní dovolenou mimo domov alespoň jednou ročně, kupovat nový nábytek, dát si jídlo s masem v restauraci i každý druhý den, pořizovat nové oblečení, pozvat přátele na večeři. V tomto žebříčku se Češi umístili 17. za Kypřany, Malťany a Slovinci, ale předběhli Řeky a Portugalce.
Co se týče zdraví, odpovídal Marek Královič stejně jako většina z tisícovky Čechů, kteří byli zahrnuti do průzkumu: Svůj zdravotní stav hodnotí jako "fantastický". Ale úroveň a dostupnost zdravotní péče značně kriticky. "Pokud člověk nemá známosti, pak raději k doktorovi nechodit," poznamenává.
Podobně jako Královič se Češi bojí o své zaměstnání, stejně jako Němcům nám to výrazně ubírá na pocitu spokojenosti a štěstí. "Nejvýraznějším výsledkem průzkumu je fakt, že nezaměstnanost radikálně snižuje životní spokojenost. To jen dokládá, jak je práce důležitá jako zdroj příjmů, ale také společenského postavení," uvádí studie.
Češi si dle svého mínění dobře organizují svůj čas tak, aby zvládali i rodinu, když přijdou domů z práce. Jsou v tom lepší než průměr starých členů EU. Hůře jsou na tom rodiny s dětmi do čtyř let: rodiče si stěžují, že nestíhají, protože tráví příliš času v práci.
Spokojenost se promítá i do vnímání kvality společnosti. Obecně nejspokojenější Skandinávci - věří víc společnosti i sami sobě a nevidí tolik možných konfliktů. Češi si naopak nevěří, v tom jsou až dvacátí. Nejvíce se obávají rozdílů mezi bohatými a chudými.
|
Sociolog: Pokulháváme hlavně v kvalitě bydlení Češi si nežijí špatně, ale ve srovnání se západní Evropou mají stále co dohánět. Jsme na pomezí mezi nejméně rozvinutými starými členskými zeměmi EU a mezi těmi nejlepšími, které přistoupily letos. To není špatné," hodnotí dobré bydlo Čechů Martin Potůček, který spolupracoval na rozsáhlém průzkumu o kvalitě života obyvatel Evropské unie. Co chybí Čechům k větší spokojenosti? Zejména v bydlení máme co dohánět ve srovnání s vyspělejší částí Evropské unie. Je to dané rozlohou bytů, které jsou u nás v průměru menší, ale přitom v nich bydlí více lidí. Lidé mají méně prostoru, méně soukromí. Jak vnímají Češi své zdraví? Hodně mě překvapilo, že v hodnocení dostupnosti a úrovně zdravotnických služeb dopadla Česká republika výrazně hůře. Nemyslím si totiž, že by to bylo tak špatné. Zdravotní stav přitom dopadl jako jeden z nejlepších z nových členských zemí. Problém vidím spíš v tom, že na rozdíl od minulých let nám začala stagnovat délka středního života. Lidé odpovídali v průzkumu na otázku, zda jsou šťastní, vedle toho se také vyjadřovali, zda jsou spokojení. Jaký je v tom rozdíl? Spokojenost nemusí být nutně završená pocitem štěstí. Člověk může být vyrovnán s nepříznivými životními okolnostmi, nemusí od života už mnoho očekávat, ale stejně je spokojený. Šťastný člověk, to je kategorie nevědecká, pocitová. Například Rumunsko dopadlo ve spokojenosti špatně, ale v případě štěstí poskočilo výrazně dopředu. Důležitý aspekt pro spokojenost je výše příjmu, pocit jistoty... Obecně se dá říct, že v zemích s vyšší životní úrovní posuzují lidé kvalitu života lépe. případě hodně bohatých zemí zvýšení životního standardu už nijak zvlášť k celkovému pocitu štěstí nepřispívá. My jsme ve fázi, kdy lidé s každým dalším zlepšením životní úrovně mají sklon hodnotit i lépe kvalitu života. Závisí to také na hodnotách, společnost je založená hodně na spotřebě. Odpovídá výsledek průzkumu realitě? Češi mají pro průměrný pocit spokojenosti dobré důvody. Odpovídá to tomu, jaký život vedeme. |
