Jako průměrné hodnotí své životní podmínky asi polovina obyvatel v každé zemi. Se špatnou životní situací zápolí 25 procent českých, 33 procent polských a 38 maďarských respondentů, uvádí IVVM.
Dobré vyhlídky od příštího roku čeká 19 procent lidí, v Maďarsku je to 21 procent, v Polsku 14 procent dotázaných.
Hospodářství kritizuje více než polovina Čechů
Mnohem kritičtější jsou občané všech tří států, posuzují-li ekonomické poměry své vlasti. V Česku je podle IVVM zvláště výrazný rozdíl mezi shovívavým pohledem na svou životní úroveň a kritickým viděním situace v hospodářství. Tu kritizuje ve své zemi 55 procent Čechů a 59 procent Poláků.
Maďarským občanům se jeví situace doma méně jednoznačně, 48 procent ji nepovažuje ani za dobrou, ani za špatnou, 41 procent ji vidí jako kritickou.
V České republice míra nespokojenosti s hospodářstvím klesá, uvádí IVVM. Před rokem bylo nespokojených 72 procent dotázaných, letos v lednu 63 procent Čechů.
Obyvatelé ČR většinou nečekají obrat k lepšímu
Do budoucnosti lidé většinou nečekají změny. Žádný obrat nečeká 53 procent Čechů, 47 procent Poláků a 44 procent Maďarů.
V hospodářský rozvoj věří 16 procent Čechů, před rokem to bylo 11 procent, letos v lednu 17 procent. V Polsku se mezi optimisty řadí 13 procent lidí, v Maďarsku 22 procent dotázaných.
Skepse vůči budoucnosti panuje u 29 procent Poláků, 26 procent Maďarů a 21 procent Čechů.
