Nejvíce ohrožení jsou podle statistiků Bulhaři, u kterých se to dotýká 42 procent obyvatel. Hned za nimi následovali Rumuni (41 procent) a Lotyši (38 procent), Litevci (33 procent) a Maďaři (30 procent). Na opačném pólu naopak figurují kromě Česka také Švédsko s Nizozemskem (obě 15 procent) a Rakousko, Finsko a Lucembursko (po 17 procentech).
Nejhůře jsou na tom z hlediska ohrožení chudobou děti, ohrožených jich je podle Eurostatu 27 procent. Nejohroženější skupinou jsou ve dvaceti zemích, naproti tomu lidem nad 65 let chudoba hrozí zejména v Bulharsku, Slovinsku, Finsku a Švédsku. Naopak v Dánsku čelí největšímu ohrožení lidé v produktivním věku.
Eurostat při hodnocení v každé zemi určil hranici "ohrožení chudobou", která odpovídala 60 procentům mediánu příjmů domácnosti. Ten vypočítali vzorcem zahrnujícím počet členů domácnosti a jejich věk. Medián odpovídá prostřední hodnotě, tedy takové částce, že jedna polovina domácnosti měla příjem nižší a druhá vyšší.
Zkoumala se strava i dovolené
Kromě ohrožení chudobou si statistici všímali také lidí, kteří trpěli závažným materiálním nedostatkem. U tohoto faktoru si všímali, zda jsou schopni splácet nájem nebo úvěr včas, dokáží čelit neočekávaným výdajům, jedí maso alespoň jednou za dva dny, mohou-li si dovolit myčku, televizi nebo mobil, nebo jestli mají možnost vyrazit na dovolenou nejméně na týden za rok.
V tomto ohledu už se Češi tak dobře nevedou. Závažným materiálním nedostatkem podle Eurostatu trpí 6,2 procenta lidí, což je ale stále pod průměrem EU (8,1 %).
Lépe jsou na tom obyvatelé řady zemí, například Rakušanů, Finů nebo Nizozemců. Nejlépe statistika vyšla pro Lucembursko, kde je ohroženo jen půl procenta lidí. Naopak nejhůř se v tomto ohledu mají Bulhaři, které materiální nedostatek ohrožuje z 35 procent.
