Čísla hovoří jasně. Nejšťastnější jsou manželé. Teprve po nich páry, které se nevzaly, ale žijí spolu, a až za nimi ti, kteří žijí jen podle svých vlastních představ a sami.
"Pozitivní vliv manželství na životní spokojenost je téměř univerzální. Pozitivní vliv soužití s partnerem je přitom dotazovanými vysvětlován, kromě lepšího zdravotního stavu a lepší finanční situace sezdaných partnerů, také vzájemnou společností, podporou, pomocí a povzbuzením," píše se ve zprávě k výzkumu.
Založení společné domácnosti mělo podle několika set dotázaných nejlepší dopad na jejich životní spokojenost, vzájemné vztahy i vztahy s širší rodinou. Příznivě působilo na pocity životní pohody u více než 82 procent dotázaných. A pocit životního úspěchu se posílil u 72 procent lidí.
Muži navíc přiznali, že jim manželství přináší vyšší společenský status, byť negativem je, že mají méně peněz pro osobní potřebu. Ženy na rozdíl od mužů pozitivně hodnotily na manželství i lepší materiální zajištění. Ale každá pátá přiznala, že založení společné domácnosti mělo negativní dopad na jejich další kariéru.
Rodina na prvním místě
Pocit štěstí v páru přitom výrazně souvisí s dětmi. Přestože velká část lidí tvrdí, že rodičovství je hodně omezující (mezi mladými svobodnými si to myslí 47 procent oslovených), tak s rostoucím věkem a poté, co už se páru dítě narodí, jsou to právě děti, s nimiž rodiče spojují štěstí.
"Omezení? Já se nemusel vzdát ničeho a nelituji, že máme tři děti. Šťastný jsem vždy, když jim ukážu něco pro ně nového a překvapujícího. A odměnou je údiv a jiskra v jejich očích," říká otec tří dětí Karel Bejšovec z Prahy. "Ve dvaceti to člověk vnímá jinak, ale teď jsem šťastný každý den, když otevřu dveře a slyším známé: Jééééé... Táta."
Totéž tvrdí i matka čtyř dětí, Hana Michálková z Opatovic nad Labem. "Myslím, že platí: čím více dětí, tím je člověk šťastnější," říká.
"Znamená to víc aktivit, víc zájmů, víc různých povah. A jestli mě děti omezují? Tak nad tím jsem nikdy nepřemýšlela. Žijeme vcelku skromně a máme jen to, na co si našetříme, ale já to jako omezení nevnímám," říká máma jedenáctiletého a desetiletého kluka a tříapůlleté a desetiměsíční dcery. Celkově ale trendem jsou rodiny s jedním dítětem.
ČTĚTE: JEDINÁČCI JSOU V KURZUČesko míří k budoucnosti rodin s jedním dítětem |
Oproti tomu jedenadvacetiletá Nikola Plavecká, studentka práv, říká: "Děti? Bože, ne! Nejdřív dostuduju, pak pojedu do Ameriky, chci trochu cestovat a dělat kariéru. Neumím si představit, že bych byla jako moje matka v mém věku těhotná. To ani náhodou," říká dívka žijící moderně jako singles.
"Nebojte se, nevymřeme díky takovým postojům mladých," uklidňuje socioložka Anna Šťastná, jedna z autorek výzkumu o rodině. Jen je podle ní z odpovědí vidět, že dnes, na rozdíl od generace lidí, kteří se brali před revolucí, je život jasně rozdělen do několika fází.
"Existují etapy, kdy lidé mají v popředí kariéru či užívání si. I proto se během posledních patnácti let posunul věk vstupu do manželství a prvních dětí o šest let, na devětadvacet. Po třicítce se priority obracejí a na prvním místě je rodina," říká socioložka.
Potíž je, že kvůli odkládání rodičovství nestíháme mít více dětí. A svou roli hraje i fakt, že si páry před rodičovstvím užívaly a nechtějí se toho tak úplně vzdát. Což je snazší s jedním dítětem než s více dětmi. Proto nás v blízké budoucnosti zřejmě čeká společnost plná jedináčků.
FAKTA: ŠTĚSTÍ V MANŽELSTVÍJaký vliv má společná domácnost s partnerem na náš život? - posílil se pocit životní pohody u více než 82 % dotázaných Kolik dětí chceme mít? Zdroj: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí |
