Ve čtenářské gramotnosti byly výsledky českých účastníků srovnatelné s výsledky Kanaďanů, Estonců, Jihokorejců, či Angličanů a Slováků. Jsme lepší i než naši sousedé Němci, Poláci i Rakušani.
Ve středním věku pokulhávámeDospělí v České republice dosahují nadprůměrných výsledků v porovnání s průměrem OECD mezi 16 a 24 lety a zejména v kategorii 25 až 34 let. V kategorii "středního věku" (35 až 54 let) se ovšem propadají do podprůměru, aby mezi 55. a 65. rokem byli opět výrazně nadprůměrní. Ve většině zemí dosahují nejvyšších dovedností lidé ve věku mezi 25 a 34 lety. Nejnižší gramotnost pak vykazují lidé nad 55 let. Největší rozdíly podle věku vykazují Jižní Korea, Finsko a Německo. Naopak nejnižší rozdíly jsou ve Velké Británii, Irsku, USA a na Slovensku. |
V numerické gramotnosti jsou podle výzkumu Češi srovnatelní se sousedy v Rakousku a Slovensku a dopadli lépe než Němci a Poláci.
V počítačové gramotnosti byly české výsledky horší než německé, ale srovnatelné s Rakouskem a lepší než výsledky Slovenska a Polska. Podíl dospělých, kteří nebyli schopni, respektive ochotni pracovat s počítačem, se v Česku nelišil od průměru ostatních testovaných zemí a tvořil jednu čtvrtinu zúčastněných.
Mezikrajové srovnání ukázalo, že ve většině krajů se výsledky ve všech třech testovaných oblastech statisticky významně neliší od republikového průměru. Statisticky významně lepšího výsledku dosáhli respondenti ve všech testovaných oblastech pouze v Praze a významně horšího výsledku v Karlovarském kraji.
"Šetření nepodporuje hypotézy o poklesu úrovně vzdělanosti české populace. Lze ho vnímat jako potvrzení připravované reformy vzdělávání," uvedl náměstek ministra školství Jindřich Fryč. Výsledky průzkumu se budou dále analyzovat, OECD na konci listopadu navíc vydá širší analýzu výsledků a doporučení pro veřejnou politiku.
Testy probíhaly na přelomu roku 2011 a 2012 v celkem 24 zemích. Zúčastnilo se jich 166 tisíc respondentů od 16 do 65 let, v Česku se do průzkumu zapojilo 6 102 lidí.
