Přespříliš optimismu však není na místě. Přestože jedí Češi o něco lépe než před deseti lety, stále patří mezi nejtlustší národy na světě. Chybí jim totiž pohyb. Změny ve stravovacích návycích dokládají údaje, které nyní zveřejnil Český statistický úřad.
Kupříkladu vepřového snědí Češi ročně o deset kilogramů na osobu méně, než tomu bylo v roce 1991. Radikálně klesla také spotřeba hovězího, za což může především strach z nemoci šílených krav.
Naopak drůbežího masa zkonzumuje průměrný Čech o deset kilo více. Také zelenina se těší větší oblibě. Během roku jí Češi spořádají zhruba o třetinu více než před deseti lety.
Co přimělo lidi, aby se zamysleli nad tím, co jedí? Po pádu komunismu začali cestovat a poznávat zásady zdravého životního stylu.
Své udělala také osvěta a reklama. "Za radikální změnu jídelníčku můžeme poděkovat také liberalizaci cen potravin na začátku roku 1991. Například byly odstraněny vysoké dotace na vepřové maso," říká předseda Fóra zdravé výživy Rudolf Poledne.
Díky dlouhodobému poklesu spotřeby tlustého masa, másla a sádla se významně snížila také koncentrace cholesterolu v krvi. "Nyní jsme na tom s cholesterolem podobně jako třeba Němci. Stali jsme se zkrátka standardním evropským průměrem," říká Poledne.
Starší lidé se bůčků vzdávají jen neradi
Štíhlou linii a zdraví Čechům nezajistí jen více zeleniny a ovoce na jídelníčku, musí také více sportovat Jíme o něco lépe než před deseti lety: tučné vepřové maso a uzeniny vytlačuje ovoce a zelenina. Ale přesto se objem českých břich příliš nezměnil.
Zelenina a ovoce se čím dál důrazněji derou na jídelní stoly českých rodin. Změna jídelníčku k lepšímu však podle odborníků není stále dostatečná a navíc se týká především mladší generace. Starší lidé si často brání své oblíbené pokrmy, po nichž se nejvíc tloustne a v cévách se ukládají tuky.
Češi tak nadále patří mezi nejtlustší národy - každý druhý Čech bojuje s nadváhou. Ve srovnání s vyspělým světem Češi, zejména kvůli stravovacím návykům, umírají v průměru o sedm let dříve.
I když běžný člověk jí zdravěji než před deseti lety, stále spořádá o čtyři kilogramy vepřového masa více než Západoevropan. Naopak u zeleniny mu dosud chybí 34 kilogramů. Český jídelníček také stále postrádá výraznější zastoupení ryb a luštěnin.
A co chybí především, je dostatek pohybu. "Lidé spoustu času tráví u televize, u počítačů. I přes dražší benzin stále více jezdí automobily, vždyť vytíženost veřejné dopravy klesla v devadesátých letech o čtyřicet procent," říká Vojtěch Hainer z České obezitologické společnosti.
Přestože nejvýraznější změny nastaly u mladší generace, která jí více zeleniny a ovoce, malé děti tloustnou: právě ony se pohybují čím dál méně, hrají doma počítačové hry nebo sledují televizi.
Stravovací návyky také významně souvisí se životní úrovní obyvatel. Tam, kde jsou lidé bohatší, kupují si lepší jídlo, sportují a pak méně tloustnou.
"Nejchudší lidé mají největší potíže. Nemají peníze, aby si kupovali nejkvalitnější jídlo a chodili do sportovních areálů a fitness center," říká světově uznávaný obezitolog, profesor Philip James.
Velké rozdíly je možné vystopovat i v jednotlivých regionech České republiky. Nejzdravěji se jí v Karlových Varech, kde mají v jídelníčku nejméně uzenin a nejvíce ovoce a nízkotučného mléka. Dobře sestavený jídelníček mají i Pražané, kteří mají rádi drůbeží maso.
Naopak Ostraváci holdují uzeninám, v Liberci lidem zase nejméně chutná zelenina. Paradoxně obyvatelé Českých Budějovic, rybníkářské oblasti, jedí ryby jen velmi nepravidelně. V Brně pak žije největší počet vegetariánů.
Tyto výsledky přinesl letošní rozsáhlý průzkum pojízdné poradny zdravé výživy, jehož se účastnilo na 2000 lidí v 17 městech.
"Potvrdil nám, že Češi začali jíst více drůbežího masa, omezili vepřové a nahrazují živočišné tuky rostlinnými. Díky tomu klesla o desetinu hladina cholesterolu," řekla koordinátorka projektu Věra Králová.
Co by tedy Češi kromě pohybu měli udělat se svým jídelníčkem, aby se i po zdravotní stránce ještě více přiblížili vyspělému světu?
"Inspiraci bychom měli hledat v řeckých, italských a chorvatských kuchyních. Středomořská strava snižuje riziko infarktu," říká předseda Fóra zdravé výživy Rudolf Poledne.
Dokládá to podle něj studie na 12 tisících mužů z USA, Japonska, Finska, Řecka, Itálie, Nizozemska a bývalé Jugoslávie.
"Ukázalo se, že nejvíce lidí umírá na infarkt v zemích, kde jsou oblíbená jídla s vysokým obsahem živočišného tuku a kde se jí málo ovoce a zeleniny," uvedl Poledne.
|
Novým chutím strávníků se přizpůsobují i restaurace Stejně jako stravovací návyky Čechů, prošly i restaurace v posledních letech změnou. Majitelé většiny z nich museli zareagovat nejen na proměny chutí českých hostů, ale také se přizpůsobit přívalu cizinců, kteří českou kuchyni možná ochutnají, ale napodruhé si dají raději něco lehčího a zdravějšího. "Před sedmi lety bylo v Praze deset restaurací, které vařily něco jiného než českou kuchyni. Dnes restaurace nabízí na třicet nejrůznějších kuchyní a nabídka je skutečně široká," říká Pavel Maurer, vydavatel publikace o restauracích Gurmán. A nabízí i více zeleninových pokrmů? Ale jak je to v restauracích nižších kategorií? Tam se nabídka asi moc nezměnila. Knedlíky a svíčková nebo vepřová jsou v našich lidech natolik zakořeněné, že hlavně levnější restaurace si nemohou dovolit tato jídla nenabízet. Ale i ty se snaží do jídelního lístku zařadit třeba květák či brokolici. Proč se nejvíce rozmohly pizzerie? Která kuchyně nám ještě chybí? A mimo Prahu? Mění se i nabídka v oblasti nápojů? Ale kvalita rozlévaných vín je u nás pořád nedobrá, proč? |
