Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi dostavěli vědeckou základnu v Antarktidě

  10:24aktualizováno  10:24
Česká vědecká polární stanice na Rossově ostrově v Antarktidě je dokončena. Pojmenována byla po slavném českém genetikovi a meteorologovi Johanu Gregoru Mendelovi. Vědě začne plně sloužit od počátku jižního polárního léta, tedy od přelomu listopadu a prosince.

Česká polární stanice v Antarktidě dostala jméno po genetikovi Mendelovi. | foto: Pavel Prošek

Zprávu oznámil Pavel Prošek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který s kolegy projekt výstavby polární stanice garantoval.

Vybudování Mendelovy polární stanice přišlo asi na 50 milionů korun. Stanici bude využívat víc vědeckých skupin: geologové, klimatologové a biologové.

Stanice jim umožní, aby mohli zkoumat změny klimatu na Zemi a vznik takzvaných antarktických oáz. To jsou oblasti, z nichž ustoupil ledovec a ve kterých se začíná objevovat první život v podobě rostlin - mechů a lišejníků. Příprava celého projektu i s vlastní výstavbou stanice trvala pět let.

Areál vystavěla vědcům podle jejich pokynů zlínská společnost PSG International. Poslední tým 12 montérů vyrazil do Antarktidy spolu s několika vědci v polovině prosince. K dostavbě stanice využili polární léto, které nyní končí.

"Všechny úkoly beze zbytku splnili a nyní se vracejí domů," uvedl Prošek. Upřesnil, že odborníci v uplynulých týdnech "oživili" stanici - propojili všechny její technické systémy, které zároveň otestovali. Nyní je stanice uzavřena. V tomto stavu bude až do do dalšího jižního polárního léta, tedy téměř do konce roku.
 
Klimatologové instalovali na stanici a v jejím okolí několik meteorologických stanic, včetně speciálního kompletu pro měření slunečního záření. Botanici se zase věnovali monitorování výskytu vegetace a studiu podmínek výskytu sinic, řas a mechorostů.

"Svými technickými systémy představuje stanice moderní a vůči antarktickému prostředí ohleduplný objekt," zdůraznil Prošek.

V centru polární stanice stojí obytný objekt dlouhý 21 a široký 11 metrů. Určen je pro pobyt až 15 výzkumníků, a to pouze v době antarktického léta. V okolí hlavní budovy stojí dalších devět menších objektů, každý s vrtulí na výrobu energie. Se slunečními kolektory budou zajišťovat až 70 procent energie pro základnu. Zbytek si vědci vyrobí za využití dieselového agregátu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimir Putin během tradičního poselství v Kremlu (1. prosince 2016)
Kreml oslaví sté výročí bolševické revoluce rozsáhlou amnestií

V Rusku bude vyhlášena nová velká amnestie, kterou Kreml chystá k listopadovému stému výročí bolševické revoluce. Napsal to ruský zpravodajský server Znak a...  celý článek

Kim Čong-un zkoumá plány útoku na Guam
Velmi moudré rozhodnutí. Trump chválí Kima za odklad útoku na Guam

Za „velmi moudré a logické rozhodnutí“ pochválil ve středu americký prezident Donald Trump severokorejského vůdce Kim Čong-una, který prozatím odložil plány...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.