Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi dostanou 423 milionů marek

  14:35aktualizováno  14:35
- Pro Čechy, kteří byli za války nuceně nasazeni na práce v Německu, bude vyčleněno 423 milionů marek. Obsahuje to společné prohlášení vedoucích delegací USA a Německa. Vyjednávači, mezi nimi jsou i zástupci České republiky, se dohodli na rozdělení deseti miliard marek, které Německo na odškodnění nuceně nasazených vynaloží. Na přímé individuální odškodnění přitom připadne 8,25 miliardy marek.

Na jednoho Čecha, který byl nasazen v koncentračním táboře nebo v ghettě, by mělo připadnout podle německých zdrojů asi 15 tisíc marek. Pro ostatní nuceně nasazené vychází částka přibližně pět tisíc marek. Oběti však mají dostat zpočátku pouze část (asi třicet až padesát procent). O podrobnostech se stále jedná.

Dříve avizovaná částka na přímé individuální odškodnění se zvýšila o sto milionů od
švýcarských bank a o padesát milionů z úrokových výnosů.

Zbývající sumy budou vloženy do fondů na náhrady majetkových škod, na proces porozumění, na správní náklady a honoráře advokátů.

Jednání o odškodnění nuceně nasazených ovšem ještě nekončí. Příští týden se budou pracovní skupiny ve Washingtonu zabývat dalšími otevřenými otázkami, k nimž patří zejména právní jistoty pro německé firmy před soudními žalobami v USA. Tzv. tlustá čára za požadavkami vyplývajícími z druhé světové války. To však nejen někteří američtí právníci, ale i země, jako Česká republika a Polsko, odmítají.

Jak se vypořádá s Německem?
Zatím ovšem zůstává problém v tom, jak se německý stát a pojišťovny vypořádají se zkonfiskovanými pojistkami obětí nacistického teroru. Německý vyjednavač hrabě Otto Lambsdorff hájí cestu, která je pro pojišťovny levnější: nároky pojištěnců by podle něho byly vyplaceny z desetimiliardového fondu. "Od začátku byl předpoklad takový, že pojistky budou plně včleněny do těchto deseti miliard. To jsme jasně řekli v Berlíně," citovala v minulých dnech Lambsdorfa agentura Reuters.

Lambsdorf v tomto případě zřejmě bojuje i za soukromé zájmy, protože je členem dozorčí rady významné německé pojišťovny Victoria. Pokud by se prosadila Lambsdorfova varianta, výdaje pojišťoven by byly minimální a oběti by se dočkaly pouze symbolického odškodnění.

Jeho americký protějšek Stuart Eizenstat proto naopak přeje, aby záležitost řešila Eagleburgerova mezinárodní komise pro pojistky obětí holocaustu, do které už vstoupilo pět evropských pojišťoven, například Allianz či Generali. Ty přislíbily, že prošetří každý vznesený nárok a ty prokázané v reálné hodnotě proplatí.

Pokud tedy někdo měl pojistku v hodnotě deseti tisíc předválečných korun, měl by mít nárok na řádově dva a půl tisíce dolarů.

Oběti odškodní také Rakousko 
Češi, kteří byli za druhé světové války nasazeni v rakouských podnicích, se dočkají zřejmě podobného odškodnění jako lidé, kteří nuceně pracovali v Německu. Pokud se ovšem Vídeň nerozhodne, jak tvrdí některé zprávy, české oběti z odškodění kvůli vyhnání sudetských Němců vyřadit.

"Kompenzace, které hodlá Rakousko poskytnout obětem nucené práce v době druhé světové války, by mohly být přibližně stejné, jako je tomu v případě Německa," řekl v rozhovoru pro vídeňský list Kurier americký vyjednavač o odškodnění pro nuceně nasazené Stuart Eizenstat. "Rakušané naznačili, že se budou snažit, aby dosáhli podobné úrovně jako Německo," pravil Eizenstat, který začátkem týdne jednal ve Washingtonu s rakouskou zmocněnkyní Mariou Schaumayerovou.

"Pro nuceně nasazené z koncentračních táborů se počítá s částkou 15 000 německých marek (270 000 Kč) a pro ostatní nasazené s 5000 německými markami," uvedl vyjednavač. "Přesná částka ale ještě nebyla stanovena a také by to bylo předčasné," prohlásil.

Schaumayerová v minulých týdnech několikrát opakovala, že Rakousko odškodní oběti nucené práce co možná nejrychleji, možná už koncem letošního roku.

Podle rakouské komise historiků, která připravila podklady pro rozhovory o odškodnění, ještě žije asi 240 000 obětí nucené práce. České zdroje odhadují, že do Rakouska bylo deportováno 15 000 lidí z tehdejšího území protektorátu.

Jednání o odškodnění nuceně nasazených

31. srpna 1998    Advokáti obětí holocaustu podali hromadnou žalobu svých klientů proti řadě německých firem, které za války těžily z nucené práce vězňů koncentračních táborů.
11. září 1998 Automobilka Volkswagen jako první velká německá firma založila fond dotovaný dvaceti miliony marek (kolem 360 milionů Kč), z něhož hodlala vyplatit odškodnění přeživším obětem nuceně nasazených v jejích továrnách.
16. února 1999 Německá vláda a zástupci dvanácti velkých německých koncernů a bank vyhlásili společnou Nadační iniciativu podniků: Připomínka, odpovědnost a budoucnost s cílem zajistit "rychlou, nebyrokratickou a spravedlivou pomoc" obětem nucených prací a dalším skupinám poškozeným nacismem. Iniciativa zahrnující humanitární fond na pomoc postiženým a nadaci zaměřenou na projekty budoucnosti měla začít fungovat v září 1999.
12.-13. května 1999    Na mezinárodní konferenci ve Washingtonu bylo dohodnuto vytvoření dvou pracovních skupin, z nichž první měla stanovit kategorie občanů s oprávněným nárokem na odškodnění a druhá vypracovat pro německé společnosti záruky, že po odškodnění nebudou proti nim vznášeny další žaloby.
29. července 1999    Vyjednávači z USA, Německa a zemí střední a východní Evropy se ve Washingtonu dohodli na plánu zásad, jak ochránit podniky před žalobami, jestliže vyplatí odškodné.
24.-26. srpna 1999 Obě strany se v Bonnu dohodly, že podniky budou po dobrovolném zaplacení dohodnuté částky odškodného ochráněny před dalšími žalobami.
29. září 1999 Německá vláda oznámila, že přispěje do fondu společně s podniky.
7. října 1999 Německé podniky a spolková vláda nabídly jako kompenzaci za utrpení totálně nasazených šest miliard marek.
15. listopadu 1999    Německá vláda zvýšila nabídku svého podílu na celkové částce o jednu miliardu na tři miliardy marek. Zástupci obětí však požadovali částku, která měla "výrazně přesáhnout deset miliard" marek.
16.-17. listopadu 1999 Na jednání v Bonnu německá strana zvýšila svou nabídku do fondu ze sedmi na osm miliard marek, když se podniky rozhodly věnovat do kompenzačního fondu pět miliard.
13. prosince 1999 Právní zástupci totálně nasazených se dohodli na tom, že budou požadovat pro své mandanty celkem 11 miliard marek.
14. prosince 1999 Obě strany oznámily vzájemnou dohodu o výši finančního odškodnění. Konečná částka, kterou německá vláda a průmyslové podniky (každý polovinu) vloží do fondu odškodnění je deset miliard marek (přes 180 miliard korun).
16. února 2000    Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel slíbil obětem nucených prací za druhé světové války rychlé odškodnění ze strany Rakouska. Zároveň ale uvedl, že ještě nelze hovořit o konkrétních částkách a o termínu pro odškodnění obětí.
22. března 2000 Německá vláda schválila návrh zákona o zřízení příslušné odškodňovací nadace.
23. března 2000 Na rozhovorech o odškodnění nuceně nasazených za války se vyjednavači v Berlíně dohodli na rozdělení deseti miliard marek vyčleněných Německem.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je dnes neviditelná. (25....
Hranice v Irsku by měla po brexitu zůstat neviditelná, přeje si Londýn

Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice. Britská vláda uvádí, že chce nepřerušovanou hranici,...  celý článek

Útok před mešitou v Nigérii si vyžádal až 30 mrtvých. (30.5.2015)
V Nigérii se na trhu odpálila sebevražedná atentátnice, zabila 27 lidí

Sebevražedná atentátnice na trhu na severovýchodě Nigérie v úterý odpálila nálož a zabila 27 lidí. Dalších 83 jich utrpělo zranění. S odkazem na místní zdroje...  celý článek

Prokurátor Eric de Valroger sděluje novinářům první výsledky vyšetřování (15....
Feťák a paranoik, říká policie o muži, který zabíjel v pizzerii u Paříže

Muž, který vjel v pondělí na zahrádku před pizzerií v obci Sept-Sorts u Paříže, stane ve středu poprvé před soudem. Vyšetřovatelé jej popisují jako...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.