Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi chtějí Srbům otevřít cestu k Evropě

  8:40aktualizováno  8:40
V příštích měsících se má rozhodovat o budoucnosti Kosova. Tamní Albánci žádají nezávislost, Bělehrad je proti. Jednání bude tvrdé. Češi při něm nebudou chybět. Chtějí totiž dokázat, že umějí pomoci při jednáních v krizových oblastech.

"Rádi bychom se angažovali v politických debatách o budoucnosti Kosova," říká Jiří Schneider, politický ředitel pražského ministerstva zahraničí, v rozhovoru pro server natoaktual.cz.

Praha se hodlá věnovat federaci Srbska a Černé hory s mimořádným úsilím. Tuto oblast - včetně Kosova, které je formálně stále součástí Srbska - si vybrala jako svou prioritu v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Češi chtějí evropským partnerům dokázat, že umějí přispět k řešení problémů.

Optimisté hovoří o obnovování historických spojeneckých vazeb s jižními Slovany, které udržovala už první československá republika. Diskrétní diplomatická pomoc při jednáních mezi Srby a kosovskými Albánci má být jedním z hlavních českých příspěvků.

Nebude to vůbec snadné. "Podstatné je, aby dohodu přijaly všechny strany," zdůrazňuje Schneider. Žádné zázračné řešení ale neexistuje. Bez kompromisů to nepůjde.

Proč se má do takové riskantní mise pouštět právě Praha? Česko není sousední zemí a proto by ho nikdo neměl vinit z nekalých zájmů. A Češi mohou být vítanějším zprostředkovatelem než velké státy, jež jsou podezírány z velmocenských ambicí.

Praha ovšem na druhé straně také hájí své bezpečnostní zájmy. Nestabilita na nepříliš vzdáleném Balkáně znamená pro Česko přímé ohrožení - ať už ve formě ilegální migrace, organizovaného zločinu, nebo obchodu s drogami.

V současné době působí v Kosovu čtyři stovky českých vojáků v mírových silách NATO. Jejich počet se má ještě zvýšit. Čeští vojáci jsou cvičeni na zvládání pouličních nepokojů, v případě nějakých nových násilných střetů mezi znesvářenými etniky mohou zasáhnout.

Otázkou nicméně je, jak budou české aktivity vnímat kosovští Albánci. Praha sice v roce 1999 oficiálně podpořila bombardování Srbska silami NATO, ale čeští vojáci se dnes v Kosovu mohou přirozeně dostávat do role ochránců tamních menšinových Srbů.

České know-how

České ambice v Srbsku a Černé hoře se neomezují na řešení kosovské krize. Praha hodlá Bělehradu pomoci na cestě do Evropské unie a postupně možná i do Severoatlantické aliance. Jiří Schneider uvádí, že Češi by mohli Srbům předávat své zkušenosti s transformací vlastní země.

Toto know-how by mělo být o to cennější, že ani v Česku nebyla transformace stoprocentně úspěšná, zdůrazňuje Schneider. Srbové by se mohli vyvarovat opakování českých chyb. Praha zatím spíše sonduje, o co vše bude v Bělehradě zájem. Zapojit by se mohly i nevládní organizace a byznys.

Ivan Bušniak, zahraničněpolitický poradce premiéra Stanislava Grosse, označuje obchodně-ekonomické záležitosti za jeden ze čtyř hlavních námětů pro budoucí česko-srbské vztahy, vedle obnovení dialogu na úrovni šéfů vlád, výměny zkušeností ohledně Evropské unie a adekvátní české úlohy v Kosovu.

Ačkoliv v podnikatelských kruzích nadšení z možných obchodních příležitostí na Balkáně v poslední době ochladlo, Jiří Schneider stále vidí významné šance - zvláště pro menší firmy.

Advokáty Srbů v Bruselu

Útok na Srbsko před více než pěti lety rozpoltil českou politickou scénu. Nyní se zdá, že by nová "srbská iniciativa" nemusela být tak politicky kontroverzní.

S novou prioritou přichází ministerstvo zahraničí pod vedením lidovce Cyrila Svobody. Spolupráci se Srbskem tradičně podporuje levice. Také prezident Václav Klaus má pověst politika, který je Srbům příznivě nakloněn.

Už vláda premiéra Vladimíra Špidly razila strategii, podle níž není možné rozevírat nůžky mezi Chorvatskem, které má před sebou perspektivu vstupu do EU, a Srbskem. Česko by se zřejmě mohlo stát advokátem Srbů na evropské půdě.

V současné době však srbské integrační vyhlídky brzdí neochota bělehradské vlády vydávat obviněné z válečných zločinů k mezinárodnímu tribunálu v Haagu.

Vře to i v Kosovu, kde se stal premiérem bývalý povstalecký velitel Ramush Haradinaj, rovněž mnohými podezíraný z válečných zločinů. Rozhovory o budoucím statusu Kosova se možná zkomplikují.

Objevuje se i optimističtější názor: právě bývalý rebel Haradinaj by mohl přesvědčit Albánce, aby uznali práva srbské komunity. Takový pohled je ale zatím menšinový.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dynamická ukázka modifikovaného  pancéřového bojového tanku T-72M4 CZ
Na Dnech NATO se bojovalo na zemi i ve vzduchu. Saúdy zradilo počasí

I přes nepřízeň počasí navštívilo sobotní program Dnů NATO v Ostravě více než 65 tisíc lidí. Pro diváky pravděpodobně nejatraktivnější představení...  celý článek

První z darovaných amerických vrtulníků UH-60 Black Hawk v barvách afghánských...
Máme černé jestřáby, radují se Afghánci. USA dodají impozantní flotilu

Afghánské letectvo dostalo darem první dva nové vrtulníky UH-60 Black Hawk. Je to zatím jen symbolická "ochutnávka" pomyslného vzkříšení afghánských vzdušných...  celý článek

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.