Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O staré rodiče se postarám, míní většina Čechů. Neví ale, kde hledat pomoc

  11:00aktualizováno  11:00
Každý třetí Čech má v rodině někoho, kdo se o sebe již nedokáže plnohodnotně postarat a vyžaduje péči dalšího člověka. Většina lidí počítá, že se o své stárnoucí rodiče či prarodiče postará. Zároveň však dvacet procent lidí vnímá péči o seniory jako negativní záležitost, bojí se zejména psychické a finanční náročnosti. Vyplývá to z nového výzkumu Charity ČR.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: AP

Česká populace neoddiskutovatelně stárne. „V příštím roce dosáhne počet obyvatel starších 65 let dvou milionů. V roce 2030 už to bude zhruba jedna čtvrtina a v roce 2050 jedna třetina populace naší země. Otázka je, kdo se o seniory postará, jak se o ně postará, a zda je na to společnost připravena,“ zdůraznil na středeční tiskové konferenci, kde prezentoval nový výzkum na toto téma, ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.

Z výsledků vyplývá, že dvě třetiny Čechů si přejí strávit vlastní stáří v domácím prostředí a chtějí to samé zajistit i svým rodičům. „Mezi pozitivní výsledky výzkumu patří, že přes šedesát procent lidí péči o seniory bere jako pozitivní věc. Zarážející však je, že zhruba dvacet procent lidí to bere jako negativní věc. To je velká skupina a je třeba se ptát, proč to tak je, proč péči o své rodiče neberou jako přirozenou součást svého života,“ podotýká Curylo.

Sedmašedesát procent respondentů do svých životních plánů zahrnuje úvahy o tom, kde a jak jejich rodiče či prarodiče stráví závěr života. Nejvíce jejich potřeby reflektují při otázce stěhování. V rámci českých rodin se tedy přirozeně počítá s tím, že děti se podílejí nebo spolupodílejí na péči o stárnoucí rodiče. V této souvislosti ale přicházejí také obavy.

Výzkum pro Charitu ČR realizovala společnost ppm factum research na reprezentativním vzorku tisícovky respondentů.

Češi neví, kam se obrátit o pomoc

Podle průzkumu se v případě domácí péče lidé nejvíce obávají psychické náročnosti (52 procent), ale také toho, že začnou pociťovat nedostatek financí (47 procent). Alarmující ovšem je, že tři čtvrtiny Čechů nevědí, kam se obrátit v případě, že začnou péči o své blízké reálně řešit.

Podle naprosté většiny Čechů by se v procesu péče o blízké měly angažovat charitativní organizace. Nejvíce od nich očekávají zajišťování služeb zdravotníků docházejících domů, nejméně pak finanční podporu.

„Dlouhodobě apelujeme na to, aby stát spravedlivěji financoval sociální služby a podpořil jejich rozšíření tak, aby byly plošně dostupné. V posledních letech se díky podfinancování setkáváme s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, zejména zdravotních sester,“ říká Curylo.

Charita ČR nabízí služby v terénní, ambulantní i pobytové formě. „Usilujeme o to, aby senioři mohli co nejdéle žit tak, jak byli celý život zvyklí, tedy ve známém domácím prostředí, a aby se mohli věnovat obvyklým činnostem a svým zálibám,“ vysvětluje Iva Kuchyňková, koordinátorka pro sociální oblast Charity ČR. „S činnostmi, na něž senior nestačí, by měla pomoci rodina nebo specializovaném služby,“ dodává Kuchyňková.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.