Výzkumníci v každém okresu oslovili 818 respondentů.
Pro vrácení majetku byl jen zlomek dotázaných už před dvěma roky, kdy ústav provedl v pohraničí podobný průzkum poprvé. Tehdy s takovým krokem souhlasilo přes osm procent lidí.
"Stále více lidí považuje minulost v tomto ohledu za uzavřenou," řekl Václav Houžvička ze Sociologického ústavu. "Je to vidět i z toho, že přibylo lidí, kteří říkají, že pro vyřešení českoněmeckých vztahů stačí omluva. K takovému řešení se kloní téměř šedesát procent lidí," dodal.
Ústecký historik Václav Houfek má ještě další vysvětlení. Podle něj ubývá očitých svědků násilného vyhánění Němců z pohraničí a řada takových lidí se nikdy úplně neztotožnila s tím, že žijí v zabavených domech.
"Na řadu lidí dodnes mohou ty zážitky působit, a proto by byli pro navrácení majetku. Jsou určitě mezi nimi navíc i ti ze smíšených rodin," míní Houfek.
Průzkum nicméně ukázal, že vztah Čechů k Němcům se postupně zlepšuje. Téměř 76 procent obyvatel pohraničí považuje Němce za přátele České republiky. Před dvěma roky si to myslelo o pět procent lidé méně.
"Souvisí to nejspíše s politikou bývalého kancléře Gerharda Schrödera, který Česko v posledních letech několikrát navštívil. Jeho chování vůči Čechům bylo velmi vstřícné," řekl Houžvička.
