Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi budou moci mít dvojí občanství. Když získají cizí, neztratí české

  0:31aktualizováno  0:31
Kdo chce získat cizí občanství, tak už se zřejmě nebude muset vzdát toho českého. Dosud mohli dvojí občanství mít převážně jen ti, co žijí v manželství s cizincem. Stát také umožní snadněji získat občanství krajanům v zahraničí. Počítá s tím návrh zákona o státním občanství ČR, který připravilo ministerstvo vnitra.
Češi zřejmě budou moci mít dvojí občanství (ilustrační foto).

Češi zřejmě budou moci mít dvojí občanství (ilustrační foto). | foto: Foto a koláž - iDNES.cz

"Bude plně umožněna možnost dvojího státního občanství českým občanům, kteří dobrovolně nabudou cizí státní občanství," řekla Petra Schneiderová z tiskového oddělení resortu. Podle současného zákona člověk získáním cizího občanství to české ztrácí. Nevztahuje se to ale na ty, kteří mají za manžela či manželku cizince.

Možnost získat druhé státní občanství vítá právník Pavel Čižinský z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva. "Především Čechům, kteří žijí v zahraničí, to úžasně usnadní situaci," míní expert na cizinecké právo.

Státní občanství České republiky

České občanství lze získat několika způsoby, zejména narozením, když alespoň jeden z rodičů je občan ČR. Ústava a Listina základních práv a svobod přiznává občanům například právo pobytu na území Česka, právo volit a být volen, právo zakládat politické strany, právo na hmotné zabezpečení či ochranu zdraví. Občané ČR naopak mají povinnosti věrnosti státu, dodržovat jeho právní předpisy či brannou povinnost. České občanství je nezbytné pro výkon některých povolání.

Emigranti a jejich potomci se při žádosti o české občanství podle nového zákona nebudou muset vzdát svého dosavadního občanství, ani mít pobyt na území Česka. "Nová právní úprava také nebude omezovat možnost zjednodušeného nabytí občanství pouze na osoby, které pozbyly české nebo československé občanství od 25. 2. 1948 do 28. 3. 1990," uvedla Schneiderová.

Podle Stanislava Kázeckého, zmocněnce pro krajanské záležitosti ministerstva zahraničí, Češi v cizině legislativní úpravy uvítají. "Mnozí odešli do zahraničí nedobrovolně a občanství jim bylo odebráno. Možnost znovuzískání českého občanství má proto pro mnohé z nich velmi silný morální význam. Posílí to jejich pocit sounáležitosti s naší zemí," uvedl.

Velký zájem o občanství je podle něj v krajanských komunitách USA a Kanadě, celkově také v poslední době mezi zájemci výrazně přibývá potomků krajanů. Ministerstvo odhaduje, že v zahraničí žijí zhruba 2 miliony Čechů.  

Občanům EU postačí k získání občanství jen tři roky trvalého pobytu

Mění se i podmínky pro získání českého občanství u lidí z členských států Evropské unie a Švýcarska, Lichtenštejnska, Norska a Islandu. "Předpokládá se, že u nich dojde ke zkrácení požadované doby povoleného trvalého pobytu k udělení občanství ČR na dobu 3 let. Pro občany ostatních států bude lhůta činit i nadále pět let," uvedla Schneiderová. Loni získalo české občanství 561 lidí z členských států EU, o rok dřív to bylo jen 275.

Podle Čižinského ale bude po přijetí nového zákona pro všechny cizince obtížnější české občanství získat. "Budou totiž muset prokázat znalost českých reálií nebo prokázat, že tady byli po celou dobu trvalého pobytu. Bude se také zkoumat, jestli mají úzký vztah k Česku a jsou integrováni z hlediska pracovního, rodinného a sociálního. To je absurdní. Ministerstvo bude moci udělení občanství zamítnout komukoliv, kdo se jim nebude líbit," míní.

Zatím není rozhodnuté, zda si cizinci, kteří dostanou české občanství, budou moci podržet i své původní. Návrh zákona totiž obsahuje jak variantu, která to umožňuje, tak zachování současného stavu.

Zákon se věnuje i státoobčanskému bezdomovectví - tedy osobám, které nemají žádné státní občanství (na konci loňského roku bylo takových lidí s přechodným či trvalým pobytem v Česku 747). Zruší se i ustanovení, podle kterého někteří Slováci dlouhodobě žijící v Česku získávali české občanství za jednodušších podmínek.

Návrh zákona bude v první polovině března projednávat Legislativní rada vlády a poté kabinet Petra Nečase. Ministerstvo vnitra navrhuje, aby zákon začal platit od 1. ledna 2014.

Autor:




 




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otto Chaloupka, poslanec Věcí veřejných
V páté Otázce zvítězil Chaloupka. Inspirují ho Masaryk, Churchill a Reagan

Vítězem pátého kola projektu Otázka pro prezidenta se stal politik a podnikatel Otto Chaloupka. Inspiruje ho Masarykova schopnost sjednocovat, Churchillova...  celý článek

Bezejmenné náměstí mezi ulicemi Kafkova a Wuchterlova v pražských Dejvicích...
Hřebejk navrhl pojmenovat náměstí v Dejvicích po Šabachovi. Podporu má

Režisér Jan Hřebejk na čtvrtečním zastupitelstvu Prahy 6 navrhl, aby náměstí mezi ulicemi Kafkova a Wuchterlova v Dejvicích neslo jméno spisovatele Petra...  celý článek

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová
Pelikán navrhl odvolat soudkyni z kauzy Nečasové, ta vyjádření odmítla

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán podal kárnou žalobu k Nejvyššímu soudu na soudkyni Helenu Královou a navrhuje ji odvolat z funkce. Soudkyně, známá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.