Mnohé mladé Čechy přivedly do Velké Británie nabídky tamějších univerzit. Patří k nim i studentka divadelního umění Aneta Brašničková, která se snaží na brexit dívat z lepší stránky. „Na letišti mi kontrolují pas tak jako tak a aspoň trochu klesla libra,“ poznamenala s nadhledem dvacetiletá dívka. Zároveň se však obává, že by brexit mohl mít vliv na výši jejího školného. „Do teď se student z EU bral stejně jako student z Británie a platil tedy stejné školné, oproti dražšímu pro mezinárodní studenty,“ vysvětlila rodačka z Hluboké nad Vltavou.
To její o rok starší krajanka věří, že brexit na studenty nijak výrazně nedopadne. „Univerzity si podle mě nemohou dovolit nějak výrazně pozměnit podmínky pro studenty z Evropské unie, jelikož jim tvoří téměř polovinu z celkového počtu studentů,“ vysvětlila jednadvacetiletá Kateřina Turková, která studuje v Londýně literární komparatistiku.
Z celkové populace Británie tvoří cizinci více než pět milionů obyvatel. Zatímco největší menšinu tvoří Poláci následovaní Iry a Rumuny, Češi jsou ve statistické tabulce hluboko pod nimi. I tak žije ve velké Británii podle statistického úřadu celkem 45 tisíc lidí s českým občanstvím.
Určitým nepsaným centrem pro přistěhovalce je hlavní město. Z lidí, kteří se narodili mimo Spojené království, žije v Londýně hned 37 procent. Velká část zde také pracuje. Právě práce přivedla do země i Pavlínu Dvořákovou, která dělá pro filmové studio Lionsgate.
Mladou Češku však představa její budoucnosti po brexitu nijak moc netrápí. Starost má jen o svoje oblíbené pochutiny. „Pokud díky brexitu zdraží obchůdek s italskými specialitami, který mám za barákem a kde prodávají tu nejlepší šunku na světě, tak mě to opravdu naštve. Stačí, že v Tescu kvůli tomu přestali prodávat Heineken,“ komentovala s nadsázkou Pavlína možné následky odchodu Velké Británie z Unie.
Trochu jinak se na věc dívá barman Ondřej Bareš, který pracuje v Edinburghu, hlavním městě Skotska. V severním regionu lidé s brexitem nesouhlasili, a tak nyní řeší, jestli vůbec zůstat s Velkou Británií. „Ohledně Skotska nevím, jestli je úplně šťastné zůstat s EU. Raději bych to viděl, kdyby Skotsko zůstalo s Velkou Británií. Skoti by se ale rádi osamostatnili,“ řekl 27letý rodák Českých Budějovic. Stejně jako ostatní dotázaní však nemá pocit, že by se ho brexit měl výrazně dotknout. „Bude to problém pro ty, kteří sem budou chtít po brexitu vyjet za prací,“ komentoval situaci.
Český tým
Na to, aby se pro Čechy žijící v Británii ani do budoucna nic nezměnilo, má dohlédnout speciální český tým pro odchod Velké Británie z Evropské unie. Tým bude podle čtvrteční zprávy Lidových novin koordinovat ekonomka Soňa Machová. „Odlišnosti se možná objeví v detailech technického řešení a v tom, jak velkou míru jistoty budeme od Britů potřebovat, než se začneme bavit o vztazích do budoucna. Bude nám stačit slib britské premiérky, že skutečně dodrží obsah dohody o rozchodu? Nebo budeme čekat na schválení britským parlamentem, abychom si byli skutečně jisti?“ cituje deník končícího státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzu.
Jsme hlavně Evropané. Britští expati žádají o nové občanství |
Machová vystudovala mezinárodní obchod a evropská studia na Vysoké škole ekonomické. V minulosti pracovala jako expertka na EU v pražském zastoupení Evropské komise, v Senátu, na ministerstvu financí i v diplomatických službách v Bruselu. Na Úřadu vlády působí od srpna 2014.
Vedle úřadu vlády má odchod Británie z EU ve své gesci také třicetičlenná pracovní skupina pro brexit a reformu EU, kterou vláda zřídila loni v červnu. Zasedají v ní úředníci z ministerstev společně se zástupci průmyslu a odboráři. Tým se naposledy sešel v tomto týdnu. Předsednické křeslo si v něm vyzkoušela Machová i Jan Král, který bude od dubna po Prouzovi pověřen vedením sekce pro evropské záležitosti na úřadu vlády.
Sbohem, Velká Británie
Evropský tisk se shoduje v názoru, že oficiálně potvrzené zahájení odchodu Británie z Evropské unie představuje pro mnohonárodnostní společenství velkou ztrátu a zároveň zatěžkávací zkoušku.
Francouzský Le Monde hovoří o „skoku do neznáma“. Podle italského listu La Repubblica se Británie a Evropská unie nikdy moc nemilovaly, takže odchod je stejně přirozený jako v každém manželství, které končí rozvodem. Zmínil také slova předsedy Evropské rady Donalda Tuska: „Už teď nám chybíte. Děkuji a na shledanou!“ „Zní to spíše jako sbohem, než jako na shledanou,“ poznamenává však La Repubblica.
Španělský deník El País napsal, že „nepředstavitelné se stalo skutečností“. Kritizoval také „byrokratický, studený a umělý obraz“ EU vzdálený od zájmů evropských občanů, který je zneužíván populistickými politiky.
Pokud si odnesou i „rodinné stříbro“, povzbudí to k odchodu další země. Musí proto být jasné, že je za to potřeba draze zaplatit. Na druhou stranu by však snaha o pomstu vedla k selhání. „To by mohlo vyvolat dojem, že EU je jakýmsi sovětským impériem, vězením národů,“ varoval nizozemský list de Volkskrant.
Zaorálek v Kauze dne: Bude to tvdrý brexit
