Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovákům se po federaci stýská víc. Rozdělení však chválí oba národy

  16:32aktualizováno  16:32
Dvacet let po rozpadu Československa a vzniku samostatných republik se po společném státě stýská víc Slovákům. Přesto přibývá lidí, kteří jsou přesvědčení, že rozdělení federace bylo správným krokem. Ukázal to průzkum, který se konal v obou zemích.
Na rozdělení státu jsme si už zvykli. Dál se máme rádi (ilustrační snímek).

Na rozdělení státu jsme si už zvykli. Dál se máme rádi (ilustrační snímek). | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Na speciálním průzkumu, konaném dvě dekády po rozdělení Československa, spolupracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění s Inštitútem pre verejné otázky. Výzkumníci hovořili se 1 212 Čechy a 1 013 Slováky staršími osmnácti let.

Úplné výsledky

Tisková zpráva na webu agentury CVVM

Vznik samostatných republik přinesl podle Čechů víc dobrého (26 %) než špatného (16 %), přičemž 43 % lidí soudilo, že klady a zápory jsou v rovnováze a 15 % dotázaných nevědělo, jak odpovědět. Na Slovensku převládá skepse - více dobrého vidí v rozpadu federace 21 % dotázaných, více špatného 27 %.

Pozoruhodné byly i odpovědi na otázku, jak by se podle dotázaných lidem vedlo, pokud by se bývalo Československo nerozpadlo. Mezi Čechy i Slováky je více těch, kteří jsou přesvědčeni, že by se Slovensku vedlo lépe než jako samostatnému státu. Na Slovensku častěji zněl i názor, že na zachování federace mohli vydělat také Češi. Je férové dodat, že značná část dotázaných u této otázky uvedla, že by se obyvatelé obou částí bývalé federace měli stejně.

Nejlepší vztahy v historii? Ale jděte, politici...

Občané obou zemí zároveň podle výzkumníků vyvrátili často opakovanou větu politiků, totiž že vztahy Čechů a Slováků jsou nejlepší v historii. S trochou zobecnění lze říci: čtvrtina obyvatel obou zemí má současné vztahy za lepší, čtvrtina za horší a polovina soudí, že jsou stále stejné.

Tedy velice dobré. Dva Češi ze tří, stejně jako dva Slováci ze tří, tvrdí, že mají za hranicí vzniklou 1. ledna 1993 přátele.

Zajímavý je též náhled na to, jak se změnily postoje pamětníků - lidí, kterým v době dělení obou zemí bylo nejméně 18 let a z nichž těm nejmladším nyní táhne na čtyřicítku. Čeští pamětníci například byli původně pro rozdělení jen ze 33 % (zpětně to jako dobrý krok hodnotí 46 % z nich). Mezi slovenskými pamětníky nyní považuje rozdělení za správné 65 % (z těch samých lidí ale bylo před dvaceti lety pro rozpad ČSFR 29 % lidí).

Paradox výzkumu

Většina pamětníků byla v roce 1992 proti rozpadu Československa, zatímco nyní zpětně tento krok převážně hodnotí kladně. Zároveň drtivá většina lidí soudí, že politici neměli právo rozdělit republiku, aniž se zeptali občanů v referendu.

Pokud by tehdy konal federální plebiscit, v němž by každý občan Československa měl hlas o stejné váze, republika by se dost možná nerozdělila. Samozřejmě to nelze tvrdit s určitostí.

"Většina lidí na Slovensku přijala rozdělení jako něco, s čím se nedá nic dělat," podotkla na tiskové konferenci slovenská výzkumnice Zora Bútorová.

Společný stát logicky znamenal sdílení kladů i záporů. Oba národy na první místo v otázce, co rozdělením získaly, staví samostatnost, svobodu a suverenitu - na Slovensku je tento názor výrazně silnější než v Česku. Procento lidí, kteří si prvořadě oddechli, že už nemusejí doplácet na druhý stát, je v obou zemích mizivé (v ČR 4 %, na Slovensku 1 %).

Naopak v otázce ztrát Slováci nikoliv překvapivě jmenovali zejména ekonomiku, průmysl a pracovní příležitosti, zatímco Češi želeli mimo jiné též přírodních krás Slovenska.

Masaryk to udělal dobře. Ale u EU se neshodneme

Zatímco se oba národy v zásadě shodují na přínosnosti vzniku Československa v roce 1918 (v Česku jej kladně hodnotí 83 %, na Slovensku 71 % dotázaných) a svržení komunistického režimu (63, resp. 64 %), podstatnější rozdíl panuje v pohledu na vstup do EU. Ten kladně vnímají jen čtyři Češi z deseti, zato šest Slováků z deseti.

Dělení společné republiky během roku 1992 vedli tehdejší premiéři obou zemí Václav Klaus a Vladimír Mečiar. "Nepodílel jsem se, organizoval jsem ho," zdůraznil před několika měsíci současný český prezident. Mečiar zase vzpomínal, že zatímco on měl během dělení státu lépe připravené státoprávní otázky, Klaus se zdatněji orientoval v ekonomice.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

O slyšení před komisí se přihlásil bývalý šéf fotbalu Miroslav Pelta (22. srpna...
Pelikán zbavil žalobce Zemana mlčenlivosti, před komisí mluvil i Pelta

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán zbavil mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Rozhodl se k tomu po úterním jednání s poslaneckou komisí,...  celý článek

Barokní palácový komplex Belveder v rakouské Vídni
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci Belveder ve Vídni

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Doprava u vjezdu nového dálničního úseku D11 přes Kukleny v Hradci Králové je...
D11 stáhla kamiony ze „silnice smrti“, na kraji Hradce je klid před bouří

Dopravní situace v Hradci Králové-Kuklenách u vjezdu na nový úsek dálnice D11 připomíná klid před bouří. Podle místních je jen otázkou krátkého času, kdy ulici...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.