Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: David Port, MF DNES

Stálo to za to, míní Češi o převratu. Zhoršilo se ale bezpečí a jistoty

  • 271
Přes 60 procent Čechů si myslí, že pracovní příležitosti, sociální jistoty a bezpečnost občanů jsou dnes horší než před rokem 1989. Naopak kolem 80 procent lidí má za to, že se zlepšila možnost studovat a pracovat v zahraničí a svobodný přístup k informacím. Celkově změna podle nich „stála za to“, vyplývá z výzkumu.

Výzkum Dvacet pět let od Sametové revoluce očima občanů ČR a SR provedlo při příležitosti pětadvacátého výročí Sametové revoluce Centrum pro výzkum veřejného mínění AV ČR a slovenský Inštitút pre verejné otázky Bratislava ve spolupráci s agenturou Focus.

O výzkumu

Šetření proběhlo během října tohoto roku. V České republice byl výzkum proveden na vzorku 1045 obyvatel starších 15 let (z toho 1004 starších 18 let).

Na Slovensku tvořilo výzkumný vzorek 1031 respondentů starších 18 let.

Oba výzkumy byly provedeny  metodou osobního rozhovoru tazatele s respondentem.

Vyplývá z něho, že kladně po 25 letech od převratu hodnotí občané Česka i Slovenska ve svých životech nabyté svobody, zejména možnost studovat, pracovat nebo cestovat do zahraničí, svobodný přístup k informacím či možnost vyjádřit svůj názor. Tyto změny jsou přitom výrazněji oceňovány v Česku.

Naopak pracovní příležitosti, sociální jistoty a bezpečnost jsou v obou zemích hodnoceny jako horší než před revolucí.

Zajímavým rozdílem je vnímání zdravotní péče, která na Slovensku patří k těm relativně špatně hodnoceným položkám, ovšem v České republice převažuje kladné hodnocení. Více než 53 procent Čechů si myslí, že se situace zlepšila.

Vstup do EU vnímají Slováci výrazně lépe než Češi

Obecně jsou dvě třetiny Čechů přesvědčeny, že společenská změna, která nastala v roce 1989, stála za to. Sametová revoluce je zároveň jedna z nejlépe vnímaných událostí v historii Česka, lépe lidé hodnotí jen první republiku. U Slováků revoluci hodnotí pozitivně 58 procent lidí.

Vůdčí osobnosti

Jako vůdčí osobnost Sametové revoluce poměrně jednoznačně vystupuje v myslích obyvatel České republiky Václav Havel, poté s větším odstupem Václav Klaus, Jiří Dienstbier, Alexandr Dubček, Marta Kubišová či Valtr Komárek.

Na Slovensku je to zejména Milan Kňažko, Ján Budaj a s menšími podíly také Havel a Dubček, Ján Čarnogurský a Vladimír Mečiar.

Na otázku s jakým hnutím si lidé spojují revoluci, odpověděli necelé tři pětiny Čechů Občanské fórum. Přibližně polovina slovenských občanů jmenovala Veřejnost proti násilí.

„Listopad hodnotí spíše kladně zejména lidé z měst, s vysokoškolským vzděláním a přívrženci pravicových stran. Kritičtější k porevolučním změnám jsou více lidé se základním vzděláním, voliči KSČM a starší lidé,“ uvedla jedna z autorek výzkumu Paulína Tabery.

Slováci jsou k předlistopadovému režimu méně kritičtí než Češi. To, že byly poměry lepší před revolucí, explicitně deklaruje necelá pětina lidí v Česku, zatímco na Slovensku si to myslí více než čtvrtina obyvatel.

Na otázku „Jak hodnotíte vstup do Evropské unie?“ odpovědělo jednoznačně nebo spíše kladně 51 procent Slováků, avšak pouze 35 procent Čechů.

Češi ve srovnání se Slováky naopak hodnotí pozitivněji vstup do NATO. Tento krok byl kladný podle 43 procent dotázaných Čechů. Na Slovensku jej však hodnotí pozitivně pouze 36 procent lidí.

Vítězní podnikatelé, poražení zemědělci

Pohled na „vítěze“ a „poražené po změně politického systému je v obou zemích podobný. Zisky jsou připsány podnikatelům, odpůrcům režimu, odborníkům, věřícím a mladým lidem.

Naopak na revoluci spíše tratili zemědělci, komunističtí funkcionáři, dělníci, ale i starší lidé. Poměrně závažné je přesvědčení, že mezi poražené patří i pracovití a poctiví lidé, přičemž toto přesvědčení je na Slovensku silnější.

Autorky upozorňují, že hodnocení současného i minulého politického systému nejsou zcela stálá a lidé jsou ovlivněni také aktuálními pocity z práce politiků a institucí. „Zatímco v roce 2012 a 2013 byli lidé velmi kritičtí ke stávajícímu politickému systému, naopak mírně narůstalo kladné hodnocení minulého režimu. V posledním roce je však viditelný obrat tohoto trendu,“ komentuje výstupy šetření Tabery.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video