Je březen 1939. Bratislava podléhá Hitlerově výhrůžce "rozbijte Československo, nebo vás spolu s Poláky a Maďary obsadíme". Čechy a Morava jsou okupovány, jen na Podkarpatské Rusi se bojuje. Za stát, který právě přestal existovat.
Bronislava TyllichováNarodila se 12. 4. 1936 českým rodičům. Otec byl vrchní četnický strážmistr v Mukačevu a Chustu (po záboru Užhorodu správním centru Podkarpatské Rusi). Otec v roce 1938 zemřel a matka, sama od pěti let sirotek, zbyla sama na čtyři děti. Bronislava měla v době vyhnání sedmiletou sestru a dva bratry ve věku pět let a patnáct měsíců. |
Zatímco se 12. divize generála Olega Svátka za pomoci tanků i děl brání maďarské přesile, Češi opouštějí zemi, do které před lety přišli služebně nebo jako kolonisté. Někteří z nich odcházejí až po 18. březnu - to už je spořádaný a dobře organizovaný ústup československých vojáků minulostí.
K těm, kteří odcházejí později, patří i rodina Furmánkových - ovdovělá matka a čtyři děti. Sedm let, pět let, tři roky, patnáct měsíců. Nejprve zamíří do Valašského Meziříčí (nyní Bronislava Tyllichová, za svobodna Furmánková, žije v Uherském Hradišti).
O sedmdesát let později se v Česku rodí zákon na zmírnění škod vyhnancům z Podkarpatské Rusi. Nemá to snadné, kritizuje ho ministr financí (toho času v demisi) Miroslav Kalousek, pochyby má i prezident Václav Klaus. Přesto nakonec zákon vstupuje v platnost a vyhnanci mohou žádat o odškodné.
Boj v horách Nikoly ŠuhajePo Mnichovu začali na Podkarpatskou Rus útočit maďarští a polští partyzáni. Armáda proti nim nasadila tanky i letadla. Maďarsko si pak vynutilo část území politicky, záškodníky i pravidelné jednotky ale proti oslabené a zmenšené republice vysílalo dál. 12. března 1939 Hitler vyzval Maďary k zabrání celé Podkarpatské Rusi. Útok začal 14. března v 6:00. Českoslovenští vojáci vedli jen zdržovací a ústupové boje, protože republika už neexistovala. Ve čtyřech dnech bojů na asi stokilometrové frontě dokázali odolávat 4-10x silnějšímu protivníkovi. Umožnili evakuaci státních zaměstnanců i jejich rodin. Československo mělo 40 padlých a 150 zraněných. Maďaři ztratili 200 padlých a stovky zraněných. Zdroj: Paměť a dějiny |
Pětasedmdesátiletá Bronislava Tyllichová však má smůlu. Sice si s pomocí úřadů i překladatelky z maďarštiny zajistila veškerou potřebnou dokumentaci, jenže jí není nic platná. "Nevyhovujeme paragrafu, podle kterého jsme neopustili Podkarpatskou Rus do 18. března. Poslancům se podařilo přepsat dějiny této země po 72 letech k obrazu svému," posteskla si v dopise redakci.
Takový paragraf v zákoně skutečně je, definuje, kdo má na odškodné nárok. Bronislava Tyllichová mu nevyhovuje proto, že Maďary obsazené území se špatnou infrastrukturou nedokázala její rodina (na rozdíl od většiny odcházejících Čechů) opustit včas.
Poslankyně: Zákonem jsme se zabývali důkladně
"Navrhovaný zákon (...) má ambici zmírnit majetkové újmy za nemovitý majetek, o který čeští občané přišli na Podkarpatské Rusi vlivem událostí let 1938 a 1939. Tímto návrhem zákona jsme se zabývali velice důkladně," hájila normu při schvalování v březnu 2009 poslankyně ČSSD Hana Orgoníková.
Jiná navrhovatelka Eva Dundáčková (ODS) zase při projednávání prohlásila, že do 18. března, kdy Maďaři Podkarpatskou Rus ovládli, území opustili poslední českoslovenští občané.
Bronislava Tyllichová s tím ale nesouhlasí. "Je to z neznalosti historie, nebo s úmyslem zabránit odškodnění? Maďarsko začalo obsazovat tuto část republiky (nejodlehlejší oblasti Podkarpatské Rusi - pozn. red.) až 18. března 1939, do té doby nás nikdo nevyháněl," tvrdí.
Navrhovaná novela možná zruší spornou lhůtu
Nejnovější události však pro Bronislavu Tylichovou a stovky dalších, kteří na odškodnění nedosáhli, mohou přinést obrat. Senátoři ČSSD a ODS navrhují podle agentury ČTK novelu zákona, jejímž prostřednictvím hodlají zrušit lhůtu, která doposud bránila 340 žadatelům odškodnění získat. Rozpočet tato změna přijde nanejvýš na 210 milionů korun, návrh začne Senát projednávat v polovině července.
