"Řekli mi, že všechno proběhne v klidu. Nikdy jsem tu práci nechtěl vzít a po dnešku ji ani nikdy nevezmu," stěžoval si včera imám Mohammad Ašfak. Mešitu opouštěl v doprovodu policejní eskorty.
Vláda se pokusila Červenou mešitu otevřít necelé tři týdny poté, co z ní vyhnala radikální islamisty a kolem sta z nich zabila. - více zde
Ašfak se měl stát novým duchovním, ale změny vyvolaly velké protesty radikálů. Ti vyšli do ulic už včera a požadovali návrat protalibanského klerika Abdula Azíze. Ten je ale ve vězení.
Demonstranti se střetli s policií. Házeli na ní kameny a vykřikovali hesla jako "Mušaraf je pes". Policie reagovala slzným plynem.
Radikálové také začali znovu natírat mešitu na červeno, protože vláda ji po útoku nechala přebarvit. Na kopuli vyvedli nápis "Červená mešita" a vyvěsili vlajku se zkříženými meči, která symbolizuje džihád.
Nepokoje se neobešly bez obětí. V blízké restauraci vybuchla nálož, která zabila nejméně patnáct lidí. Devět z nich byli vojáci.
Vláda prezidenta Parvíze Mušarafa okamžitě zavedla v metropoli přísnější bezpečnostní opatření. "Vláda chce zatočit s extremisty a zbavit se jich," říká mluvčí ministerstva vnitra Džavéd Číma.
Někteří kritici tvrdí, že Mušaraf konflikt kolem mešity úmyslně vyhrotil, aby ukázal, že je v zemi potřeba vláda tvrdé ruky. Tím by pak mohl obhájit fakt, že je nejvyšším generálem i prezidentem v jedné osobě. Mušarafovi v říjnu vyprší volební období. V úřadu chce pokračovat, ale ani jedné pozice se nehodlá vzdát.
Vedle extremistů čelí prezident i tlaku na demokratizaci systému. Washington Post uvedl, že Mušaraf tajně jednal s bývalou ministerskou předsedkyní Benazír Bhúttovou, toho času v exilu. Dohodu neuzavřeli, ale předmětem jednání je dělení moci. Mušaraf by výměnou za její podporu umožnil Bhúttové účast v parlamentních volbách a tím i návrat do premiérského křesla.
Podpora radikálního islámu není v Pákistánu vysoká. Vývoj kolem Červené mešity ale ukazuje, že si fundamentalisté umí najít cestu i do centra a nezůstávají jen na hranicích s Afghánistánem.
