Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Černobylským hlodavcům radiace prospívá, zakázaný les tepe životem

  8:13aktualizováno  8:13
Zvířatům žijícím v radioaktivním okolí černobylské jaderné elektrárny se daří výrazně lépe, než by se čekalo. Jak ukazují překvapivé vědecké výzkumy, nemá na tom podíl jen absence člověka, ale i účinky stále hrozivě vysoké radiace.

Vzhledem ke katastrofálnímu záření se dalo čekat, že se vědci při výzkumu černobylské fauny setkají s řadou mutací. Zvláště u drobných živočichů, jako jsou hlodavci. Ti totiž přicházejí s vysoce kontaminovanou půdou do styku neustále a navíc přijímají radiaci i z vegetace.

Fotogalerie

Populacím drobných savců se však v zamořených oblastech více než dobře daří. Nasnadě tak byla hypotéza, že dlouhodobá zvýšená přítomnost radiace myšicím a dalším hlodavcům spíše pomáhá.

Tým Roberta Bakera proto podrobil dvě skupiny laboratorních myší testu. První skupinu vysadil do nezasažené oblasti. Druhou pak do legendárního Rezavého lesa, tedy jedné z nejpostiženějších lokalit poblíž elektrárny. Myši zde byly denně ozařovány dávkou radiace, která je sice považována za nízkou, ale i tak je tisícinásobně vyšší než průměr.

Po pětačtyřiceti dnech všechny převezli zpět do laboratoře, aby podstoupily druhou fázi testu. Pokusné myši vědci vystavili jednorázové dávce ozáření o hodnotě 1,5 graye. Taková dávka radiace stačí k narušení struktury DNA.

Hormetický efekt

A pokus opravdu hypotézu potvrdil. U myší, které nebyly vystaveny radiaci Rezavého lesa, došlo k očekávaným poškozením organismu. Naopak u těch dlouhodobě ozářených byla jen nepatrná. Radiace u myší vytvořila takzvaný hormetický efekt, tedy fenomén příznivého působení škodlivých látek v malých dávkách.

Černobylský přírodopis

Dokument o flóře a fauně zamořené oblasti odvysílá ČT2 v pátek 11. 11. od 21:00.

Nová informace by tak mohla osvětlit otázku, proč se v černobylském zakázaném prostoru zvířatům tak daří. Zda lze úspěch myšic aplikovat i na větší druhy, je však sporné.

To, že se zvířata v zakázané zóně těší dobrému zdravotnímu stavu, může mít mnohem prozaičtější důvod. Jejich přirozené prostředí opustil člověk a zdejší život se tak plně vrátil do rovnováhy. V lesích se znovu objevili medvědi i vlci a trojúhelník predátorů, býložravců a rostlin je opět v rovnováze.

Zakázaná radioaktivní oblast okolo Černobylu tak pro člověka zůstává nejen děsivým mementem. Je i důkazem o nezdolnosti přírody a její schopnosti vyrovnat se i s těmi nejtěžšími zásahy.

Reportáže z Černobylu

Největší jaderná havárie pětadvacet let poté







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou

Během posledních sedmadvaceti let zmizely z přírody až tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Vyplývá to ze studie založené na výzkumech a statistických údajích...  celý článek

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Trailer k filmu Trotsky
Rusové zfilmovali život Trockého. Revoluce je špatná, nabádá seriál

Sto let po Velké říjnové socialistické revoluci vstoupí na ruské televizní obrazovky jedna z jejích nejvýraznějších postav – Lev Trockij. Životopisný seriál...  celý článek

Randstad s.r.o.
Kontrolorka kvality

Randstad s.r.o.
Královéhradecký kraj
nabízený plat: 18 000 - 22 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.