„Černá Hora tak stejně jako každá jiná země vyjádří svůj respekt vůči povaze a identitě státu,“ vysvětlil 4. října černohorský ministr kultury Aleksandar Bogdanović, proč má být stání za zvuků někdejší lidové písně Oj, svijetla majska zoro povinné.
Návrh vlády ještě musí schválit parlament, problémy se však neočekávají, píše Rádio Svobodná Evropa s tím, že bude Černá Hora na Balkáně jedinou zemí, která ukládá zákonem takovou lásku ke státním symbolům.
Každý, kdo se při slovech „ó, jasné květnové svítání, naše matko Černá Horo, my jsme synové tvých skal a strážci tvé cti“ nepostaví a bude u toho viděn, může nově dostat pokutu od 300 do 2 tisíc eur (od 7,5 tisíce do 50 tisíc korun).
Průměrná mzda se přitom v malé balkánské zemi pohybuje kolem 500 eur (asi 13 tisíc korun), hrozba postihu proto bude pro Černohorce zřejmě mocnou pobídkou k dodržení zákona.
Lidé, kterým to zdravotní stav nedovolí, budou omluveni a svůj respekt vůči hymně „vyjádří jinak“, píše americká stanice CNN s tím, že zákon bude platit i pro cizince, pokud se k nějakému veřejnému poslechu hymny nachomýtnou.
Mnozí Černohorci už nyní vládu na sociálních sítích kritizují, že je pokuta moc přísná a že by způsob, jakým člověk prožívá poslech státní hymny, měl i nadále pramenit z osobního rozhodnutí. To budou muset pozměnit především etničtí Srbové, kteří v Černé Hoře tvoří třetinu populace.
Největší menšina v zemi totiž hymnu často odmítá přijmout za svou. Ignoruje ji srbská opozice, mnozí srbští fanoušci sportu často začnou bučet, když se na zápasech rozezní. Nejznámějším odmítačem písně je bývalý černohorský prezident a etnický Srb Filip Vujanović, který se při hymně i před televizními kamerami zvedal velmi pomalu a naopak si velmi rychle zase sedal. Jednou také prohlásil, že hymnu poslouchá z povinnosti a nijak si to neužívá.
Místní lidovka se černohorskou státní hymnou stala v roce 2004 a autorem současného textu je Sekula Drljević, který byl nejen vůdcem hnutí za nezávislost Černé Hory, ale během druhé světové války kolaboroval s italskou fašistickou okupační správou.
Přispíváme k míru a stabilitě po celém světě, vzkazují Trumpovi Černohorci |
„Nutit lidem lásku k vlasti ukazuje, že si je (vláda) plně vědoma, že současnou hymnu nepřijímá velké množství Černohorců,“ uvedl Slaven Radunović z opoziční strany Demokratická fronta.
Podle webu Balkan Insight se však najdou i příznivci nového zákona, kteří tvrdí, že je jedině správné chránit důstojnost národa a že zůstat sedět během hymny je projevem nedostatečného respektu a vlastenectví.
Kromě nařízení o státní hymně vláda schválila také návrh, podle kterého bude muset na budovách radnic a veřejných institucí neustále vlát černohorská vlajka. To však takové emoce jako povinné stání u hymny nevzbuzuje.
