Djukanovičova Demokratická strana socialistů Černé Hory (DPS) a její spojenec, Sociálnědemokratická strana Černé Hory (SDP), získaly podle odhadů nevládního Střediska pro demokratické volby (CESID), které mělo své pozorovatele ve většině volebních místností, asi 39 poslaneckých křesel v 75členném černohorském parlamentu.
Blok, který je pro užší vztahy se Srbskem, se musel spokojit se 30 poslaneckými mandáty.
Radikálně separatistický Liberální svaz Černé Hory (LS) obsadí čtyři poslanecká křesla. Zbývající dva mandáty získala koalice stran černohorských Albánců.
Voleb se zúčastnilo zhruba osmdesát procent ze čtyř set padesáti tisíc voličů. Pozorovatelé připomínají, že rozhodovali také o tom, co zbude z jugoslávské federace.
Výsledky hlasování mohou přispět k politické stabilitě v menší z jugoslávských republik. Nová vláda má po měsících politických krizí šanci získat silnou pozici v parlamentu, která by jí umožnila prosazovat ekonomické reformy.
Volby ale také ukázaly přetrvávající podporu snahám o naprosté zpřetrhání svazků s dominantním Srbskem. "Kauza nezávislosti není v žádném případě uzavřena," míní balkanista Peter Palmer. Všechno záleží na tom, jak bude v praxi fungovat nová státní unie se Srbskem.
Prezidentův březnový kompromis
Čtyřicetiletý Djukanovič hrál ve volbách vabank. Březnová dohoda o přeměně federace na státní unii Srbska a Černé Hory mu přinesla nepřátele na všech stranách.
Podle obhájců pevného svazku se Srbskem soustředěných kolem Predraga Bulatoviče zašla příliš daleko, zatímco stoupenci nezávislosti obvinili prezidenta, že se sklonil pod nátlakem Západu a nezávislost dal k ledu.
Výsledky voleb ukázaly, že se Djukanovičovi podařilo občany přesvědčit, že za stávajících podmínek udělal ten nejlepší možný obchod.
Krok za krokem k nezávislosti
Černá Hora je v Jugoslávské svazové republice rovnoprávným partnerem Srbska, přestože je sedmkrát menší a má jen asi 630 tisíc obyvatel, zatímco Srbsko přes deset milionů.
Prezident Djukanovič se dostal hned po svém nástupu do čela země v lednu 1998 do konfrontace se Slobodanem Miloševičem. Přestal uznávat federální vládu i parlament. V srpnu 1999 navrhl zrušení federace se Srbskem.
Téhož roku zavedla Černá Hora jako druhou oficiální měnu německou marku. Ta brzy vytlačila jugoslávský dinár a v roce 2002 ji nahradilo euro.
 Černohorský prezident Milo Djukanović, jehož Demokratická strana socialistů (DPS) vede koalici Demokratická listina pro evropskou Černou Horu, stojí v čele stoupenců odtržení od Srbska. Na snímku ve volební místnosti. (Podgorica, 20. října 2002) |
