Djukanovič ve svém prohlášení označil jednání za otevřené; vysvětlil prý Koštunicovi, proč zástupci Černé Hory nemohou vstoupit do jugoslávské vlády.
Djukanovič byl hned od počátku proti Miloševičovi
Po nástupu Djukanoviče do funkce černohorského prezidenta v roce 1997 se vztahy mezi oběma republikami výrazně zhoršily, protože Djukanovič se profiloval jako prozápadní politik velmi kritický k režimu tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče.
Koštunicovy plány ohledně nové vlády
Koštunica před cestou do Černé Hory prohlásil, že chce Djukanovičově vládní koalici nabídnout kompromis ohledně vytvoření nové federální vlády. Podle něj by zástupci Djukanovičovy Demokratické strany socialistů Černé Hory (DPS) vstoupili do této vlády a DPS by za to souhlasila s tím, aby post jugoslávského premiéra obsadila opoziční černohorská Socialistická lidová strana (SNP), jež má blízko k Miloševičovi.
Podle jugoslávské ústavy musí být federálním premiérem Černohorec, protože Koštunica je Srb. Ten potřebuje podporu SNP, aby měl zajištěnu většinu ve federálním parlamentu. DPS zde ale zastoupena není, protože volby bojkotovala.
Djukanovič hrozí referendem o nezávislosti
Černohorský prezident dal jasně najevo, že pokud se nezmění jugoslávská ústava v tom smyslu, aby Černá Hora ve federaci získala nebo znovu nabyla zcela rovnoprávné postavení se Srbskem, pokusila by se Černá Hora o úplnou nezávislost.
Navíc není jasné, jestli by Djukanovič byl ochoten překousnout fakt, že v nové jugoslávské vládě bude i pro-Miloševičova SNP. Djukanovič se několikrát vyjádřil, že je ochotný uspořádat referendum na nezávislost.
Miloševičova SPS se dohodla v pondělí na vytvoření prozatímní vlády
V pondělí se Miloševičova Socialistická strana Srbska (SPS) dohodla s opozicí o vytvoření prozatímní vlády v Srbsku, kde jsou na 23. prosince vypsány předčasné parlamentní volby.
SPS podle dohody sice obsadí post premiéra, ale ten bude moci rozhodovat jen po dohodě se dvěma vicepremiéry z řad opozice.
Koštunica by nerad pustil Černou Horu z federace
Při svém sobotním vystoupení na summitu EU v Biarritzu Koštunica nastínil svoji vizi budoucí federace s tím, že by se už nejmenovala Jugoslávie, ale Srbsko a Černá Hora. Před cestou do Podgorici opakovaně zdůraznil, že mu velmi zálěží na tom, aby Černá Hora byla součástí federace.
