Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO chce přijmout Černou Horu za svého člena, bude 29. zemí Aliance

  8:43aktualizováno  13:57
Ministři zahraničí zemí NATO ve středu jednomyslně vyzvali Černou Horu k začátku jednání o vstupu. Pokud balkánská země splní všechny povinnosti, stane se 29. členem Aliance. Černohorský premiér Milo Djukanović označil dnešek za historický den pro jeho stát. Rusko už ale v reakci na krok NATO pohrozilo odvetnými kroky.

Šéf NATO Jason Stoltenberg (vpravo) gratuluje zástupcům Černé Hory k rozhodnutí zahájit s balkánskou zemí přístupové rozhovory. | foto: AP

„Členství v NATO integruje Černou Horu do euroatlantického společenství a posiluje bezpečnost na západním Balkánu,“ řekl novinářům Stoltenberg po ministerském rozhodnutí. Pozvánka do NATO je podle něj důkazem, že alianční politika „otevřených dveří“ je úspěšná a pokračuje.

Šéf NATO na tiskové konferenci připomněl, že nyní budou dohodnuty praktické detaily přístupových rozhovorů. Ty podle něj začnou velmi rychle a skončí někdy počátkem příštího roku. Další důležitou fází pak bude parlamentní ratifikační proces ve všech členských zemích aliance

Severoatlantická aliance

Alianci založilo 12 zemí, které podepsaly smlouvu 4. dubna 1949 ve Washingtonu. Česká republika vstoupila až o padesát let později spolu s Polskem a Maďarskem. Poslední členy přijalo NATO v roce 2009, kdy členství získalo Chorvatsko a Albánie. V současnosti je tak členem 28 zemí.

Proti rozšiřování aliance se dlouhodobě staví Rusko. Současná ruská vojenská doktrína dokonce považuje rozšiřování NATO za jednu z hlavních hrozeb bezpečnosti Ruska.

Djukanović hovořil o největším historickém okamžiku země od vyhlášení nezávislosti v roce 2006, kdy Černá Hora opustila unii se Srbskem. „Černá Hora vstupuje do výjimečného kruhu států, které jsou synonymem pro nejvyšší hodnoty moderní civilizace,“ řekl podle AP premiér. Dodal, že pozvánka do NATO je výsledkem dlouhodobého úsilí země a také rozsáhlých reforem, které Podgorica zahájila před devíti lety.

„Je to uznání tvrdé práce posledních devíti let,“ doplnil ministr zahraničí Igor Lukšić. Upozornil, že pozvánka je začátkem nové fáze procesu. „Jsme si vědomi svých závazků,“ řekl s tím, že v jeho zemi budou pokračovat změny směrem k větší vládě práva, lepšímu boji s korupcí a organizovaným zločinem. Vláda se také podle něj bude snažit získat pro členství v alianci co největší podporu veřejnosti. V Černé Hoře samotné totiž nemá vstup jednoznačnou podporu.

02.prosince 2015 v 09:11, příspěvek archivován: 02.prosince 2015 v 14:15

Rozhodnutí min.zahraničí NATO o nabídce členství pro Černou Horu je správný krok,který má dlouhodobou podporu i ze strany ČR.

Stoltenberg také upozornil, že zemi čeká ještě mnoho práce nejen v obranné oblasti, ale také při realizaci politických reforem. Po začátku rozhovorů obvykle nějakou dobu trvá, než se pozvaná země členem skutečně stane.

Příští rok v červenci by tak Černá Hora mohla být na summit NATO ve Varšavě přizvána jako pozorovatelská země, míní český velvyslanec u Aliance Jiří Šedivý. „Plného členství by mohla dosáhnout v horizontu jednoho nebo dvou let,“ řekl novinářům.

Rusko s rozšířením Aliance nesouhlasí

Podle webu Bloomberg však přizvání země do Aliance může vést k napjatějším vztahům s Ruskem, které ke vstupu Černé Hory mělo už dříve výhrady. Země s 620 tisíci obyvatel má s Ruskem silné ekonomické vazby.

Kreml už pohrozil odvetnými opatřeními. „Moskva vždy a na nejrůznějších úrovních upozorňovala, že pokračující rozšiřování NATO a přibližování infrastruktury NATO na východ přirozeně nemůže nevést k odvetným opatřením z východu, tedy od Ruska, se záměrem zajistit bezpečnost a rovnost zájmů,“ řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. O konkrétních odvetných opatřeních je ale ještě brzy hovořit, dodal.

„Černá Hora si musí uvědomit, že kvůli vstupu do NATO už nebudou možné mnohé programy s Ruskem, včetně vojenské spolupráce,“ varoval předseda branného výboru horní komory ruského parlamentu Viktor Ozerov.

Jeho zástupce ve výboru upozornil, že konkrétní opatření již chystá generální štáb. Opatření mají sloužit k „zadržování aliance“, jejíž rozšiřování Rusko vnímá jako „nepřirozený, nezákonný krok proti mírové spolupráci“, zdůraznil senátor Jevgenij Serebrennikov.

Stoltenberg ale ve středu zopakoval, že rozhodnutí o vstupu je výlučnou věcí dotyčné země a spojenců v NATO a nikdo třetí nemá právo veta. „Rozhodnutí o pozvánce není o Rusku. Týká se Černé Hory a NATO,“ prohlásil.

Blízko k vstupu měly i Ukrajina a Gruzie. Pod vlivem některých západoevropských zemí, obávajících se zhoršení vztahů s Ruskem, ale NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti tyto země vyřadilo. Nevylučovala se však budoucí spolupráce a na loňském summitu Aliance oznámila, že výrazně posiluje spolupráci s Gruzií a cílem je její příprava na případné členství.

Stávající členové NATO a státy, které mají do Aliance vstoupit

Stávající členové NATO a státy, které mají do Aliance vstoupit

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.