NATO, Severoatlantická aliance

NATO, Severoatlantická aliance | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Černá Hora může do Aliance, do Afghánistánu pošleme posily

  • 13
Černá Hora může vstoupit do Severoatlantické aliance a do Afghánistánu vyšleme 37 tisíc dalších vojáků. Takové jsou hlavní závěry schůzky ministrů zahraničí členských zemí NATO v Bruselu.

"Pokud jde o Černou Horu, naprosto jednoznačně bylo to udělení toho akčního plánu členství odsouhlaseno," řekl ČTK ministr zahraničí Jan Kohout. Akční plán členství (MAP) je určitým předstupněm k případnému budoucímu vstupu do Aliance.

Šéfové diplomacie na jednání zvažovali také přijetí Bosny a Hercegoviny. Tam bylo rozhodování o pozvání do Aliance složitější. Země totiž musí provést ještě některé reformy ozbrojených sil a další změny, uvedl Kohout. Ministři zemí NATO nakonec souhlasili se zařazením Bosny a Hercegoviny do MAP, ale pod podmínkou, že provede reformy do dubna příštího roku.

V Podle Kohouta v tuto chvíli ještě není možné říci, kdy obě země Alianci rozšíří. "Záleží pouze na nich," podotkl ministr zahraničí. "Z příkladů z minulosti se nicméně zdá, že to jistě bude trvat řadu let."

Aliance sčítá posily pro Afghánistán

Schůzka ministrů začala ve čtvrtek rozhovory s Ukrajinou a Gruzií. Obě země chtějí v budoucnu vstoupit do NATO. Ministři posoudili, zda obě země udělaly dostatečné pokroky na cestě ke členství. - Jste na dobré cestě, chválí spojenci Gruzii

Nejdůležitějším tématem dnešního jednání pak byla situace v Afghánistánu a to i ve světle dalšího posilování vojenské přítomnosti v této zemi. Americký prezident Obama tento týden slíbil vyslat dalších 30 tisíc amerických vojáků. Ministři v Bruselu přislíbili dalších 7 tisíc. - NATO sčítá posily v reakci na Obamův plán pro Afghánistán

Zimní plynová krize nehrozí

Ukrajina na čtvrtečním jednání s NATO ujistila, že žádná plynová krize podobná té z letošního ledna by se neměla opakovat. V bruselské centrále Aliance vrcholí dvoudenní schůzka ministrů zahraničí členských zemí.

Přes Ukrajinu, která usiluje o vstup NATO, proudí většina ruského plynu pro Evropu. Loni v lednu na téměř dva týdny ale Rusové kvůli obchodním sporům s Kyjevem kohouty uzavřeli. Některé členské země NATO, třeba Slovensko, kvůli tomu zůstaly uprostřed mrazivé zimy zcela bez dodávek plynu.

Šéfové diplomacie NATO dali zástupcům Kyjeva najevo, že další přibližování Ukrajiny k Alianci souvisí i s tím, aby tato bývalá sovětská republika byla spolehlivým partnerem nejen v misích, ale i v dalších ohledech. "Získali jsme ujištění, že tentokrát by se ta situace neměla opakovat," řekl český ministr zahraničí Jan Kohout.

NATO posuzovalo nový americký deštník

Kromě nové strategické koncepce, kudy se má NATO v budoucnu ubírat, ministři diskutovali o obnovených vztazích s Ruskem nebo rozvíjející se spolupráci se Srbskem.

Očekávalo se, že ministři posvětí přehodnocený plán americké protiraketové obrany. Místo původně navrhovaného systému protiraketového štítu s radarem v Česku a antiraketami v Polsku chtějí Spojené státy vytvořit nový systém protiraketové obrany.

Dřívější vybudování systému zdůvodňovali Američané potřebou obrany před raketami dlouhého doletu například z Íránu. Po nástupu prezidenta Baracka Obamy se původní plán mění a v současnosti připravují novou variantu obranného systému.

Praha již dala najevo, že má dál zájem spolupracovat s Američany na budování protiraketového deštníku a že zváží, jestli se nedají případné komponenty toho systému umístit na českém územím. V úvahách je i možnost, že by v Česku vyrostlo velitelství systému.

, natoaktual.cz,

Video